VIDEO Braddock vs. Baer: 80 let od bitvy chudoby proti 'vymyšlenému' zlu

Zveřejněno 13. 6. 2015 16:32
Napsal Antonín Vavrda
Zobrazeno: 7890

Braddock vs. BaerPRAHA – Zdá se to neuvěřitelné, ale právě dnes je to již osmdesát let od souboje o titul mistra světa v těžké váze, který ve zfilmované podobě znají možná i ti, co se o box nezajímají. Film Cinderella Man (v Česku přeložený jako Těžká váha) s Russellem Crowem v hlavní roli mapuje životní osud Jimmyho „Jamese" Braddocka v cestě za vysněným titulem mistrem světa, kterému se 13. června 1935 postavil do cesty „zlobr" Max Baer.

Braddock, narozený v roce 1905 v New Yorku, rozhodně neměl lehký životní osud. Syn irských přistěhovalců snad ani nemohl skončit jinak, než boxer. A dlužno dodat, že velmi kvalitní boxer. Do roku 1929 se už coby živitel pětičlenné rodiny několikrát přiblížil šanci bojovat o titul mistra světa v polotěžké váze, ani jednou na tento pás nedosáhl. Přestože právě v tomto roce se o něj utkal se šampionem Tommym Loughranem.

DALŠÍ NOVINKY Z RINGU:

Z této porážky si ale nakonec odnesl více negativního, než sám čekal. Kromě těsné prohry také na několikrát zlomenou pravou ruku. Zranění, které se mu následně opakovaně vracelo. Na Braddockovu rodinu totiž dopadla hospodářská krize a Jimmy, kterému ale nikdo neřekl jinak, než James, musel chtě, nechtě vydělávat. Box a práce v docích pak byly jedinou možností.

Braddock vs. BaerJenže díky zranění a osobním problémům se z kdysi obávaného vyzývatele těch nejlepších stal stín a podprůměrný bijec, který z 31 duelů v tomto období nasbíral hned 19 ze svých celkových 23 porážek. Braddock dokonce musel – tak jak je ve filmu zaznamenáno – jít pro na úřady pro podporu. Tu ale zároveň skutečně o pár desítek měsíců později vrátil. Vzápětí zároveň založil i charitativní organizaci na pomoc bezdomovcům.

To už byl zpět ve světle ramp. Na začátku roku si vyšlápl ve třech kolech na Corna Griffina. O souboji s talentovaným soupeřem se dozvěděl dva dny předem a dostal za něj 250 dolarů. Měl být pouze odrazovým můstkem pro svého soupeře k nejvyšším metám, místo toho i přes první počítání kariéry ve druhém kole, slavil triumf.

DBraddock vs. Baernes je již legendární chvíle po zápase, do kterého šel Braddock hladový, když svému příteli a manažerovi Joeovi Gouldovi řekl: „Podívej se, co jsem dokázal s trochou prejtu v žaludku, Joe. A teď si vezmi, čeho jsem schopen, když v něm budu mít steak!"

A svá slova skutečně naplnil, přes Johna Henryho Lewise a Arta Laskyho se vyškrábal 189 centimetrů vysoký a 85 kilogramů vážící „tvrďák z Bergenu" až k pozici vyzývatele světového šampiona – Maxe Baera. Ačkoliv ten je v samotném filmu vylíčený jako zlo a floutek milující život a ženy, jediná pravda z rukou scénáristů se skrývala v tom, že duel s Braddockem podcenil a že byl vášnivým kuřákem doutníků.

K tomuto zlozvyku jej ale dohnaly okolnosti, o kterých je ve snímku také zmínka. Baer, o čtyři roky mladší rváč žijící od dvanácti let s rodinou v hlavním městě Kalifornie Sacramentu, totiž v roce 1930 v ringu zabil Frankieho Campbella, kterému svými údery (některé byly bohužel i fauly zezadu poté, co Baer neunesl první down kariéry) „utrhl mozek od lebky".

Braddock vs. BaerJenže sám silně katolicky založený syn židovských rodičů tento zápas jen tak za hlavu nehodil. V depresích začal pít a právě kouřit doutníky, z dalších šesti duelů prohrál hned čtyři. Trvalo mu dva roky, než se ze zápasu s Campbellem dostal úplně a ukázal dostatečnou odolnost poté, když podobně začal konec života Ernieho Schaafa.

Toho Baer načal, Schaaf i přes zdravotní problémy nastoupil během dalších pěti měsíců hned do čtyř duelů a ten poslední – s obrem Primem Carnerou – se mu stal ve spojení s přechozenou chřipkou a nastřádanými údery od Baera, Winstona a právě Carnery osudným. Schaaf zemřel čtyři dny po tomto souboji.

Ale zpět k duelu Braddocka s Baerem. Do něj vstupoval druhý jmenovaný, který se právě demolicí výše zmíněného Carnery stal prvním (a do triumfu Terence Crawforda nad Rickym Burnsem na dlouhých téměř 80 let posledním) světovým šampionem narozeným v Omaze v Nebrasce, coby obrovský favorit.

Přípravu ale podcenil a tak se z jednoznačné záležitosti stala 13. června 1935 v Madison Square Garden obrovská bitva dvou elitních těžkých vah, ve kterém si postupně Braddock získával respekt svého sebevědomého rivala. Výsledkem nakonec bylo senzační vítězství právě Braddocka, který před svými fanoušky v New Yorku dokázal dotáhnout do konce boxerskou pohádku od tom, jak se chuďas s dobrým srdcem stal světovým šampionem v těžké váze.

Braddock vs. BaerPohádka to byla se vším všudy. Braddock následně padl hned v první obhajobě titulu (poprvé a naposledy v kariéře byl knockoutován) padl s legendárním Joem Louisem, kterému dal přednost před Maxem Schmelingem. Důvod? Nacistické Německo a fakt, že za duel z evropskou hvězdou mu bylo nabídnuto 25 tisíc dolarů, zatímco za duel s Louisem měla nabídka na výplatní pásku o jednu nulu navíc.

Tak, či onak – jak Baer, tak Louis označili Braddocka za nejtěžšího a nejodolnějšího soupeře, se kterým se kdy setkali, na rodáka z New Yorku pak mysleli i historici z Ring Magazínu a Mezinárodní boxerské síně slávy. Do té byl uvedený posmrtně v roce 2001 – stejně jako oba jeho velcí soupeři, zmíněný boxerský časopis jej zařadil na 45. místo mezi 50 nejlepších těžkých vah všech dob!

Braddock vs. Baer