Archie MoorePRAHA – V roce 2017 jsme vám v pondělní večer přinášeli mini-seriál věnovaný nejslavnějším trenérům boxerského řemesla. V tom letošním se především pro středeční večery zaměříme na samotné bojovníky a budeme vám představovat profily těch nejlepších z nejlepších. Nebo také nejzajímavějších bijců historie.

Po argentinské legendě Carlosi Monzónovi je zde další hvězdné jméno, Američan Archie Moore.

DALŠÍ PROFILY LEGEND:

• Carlos Monzón: bohém, který mlátil soupeře v ringu stejně jako své partnerky
• Brendan Ingle: zásadový, hrdý. Vypiplal Hameda, jehož zradu nestrávil dodnes
• George Francis: pomáhal černým boxerům, bojoval na ulici a ze žalu po ženě se oběsil
• Tommy Brooks, ten, který trénoval legendy: Kouč je jen tak dobrý, jako jeho boxer
• Kevin Barry: Zamiloval se a rozhádal s legendárním Tuou. Nyní slaví s Parkerem

Narodil se 13. prosince 1916 jako Archibald Lee Wright do chudé farmářské rodiny. Archie si byl datem a místem (stát Illinois) narození jistý, jeho matka ale tvrdila něco jiného.

Její syn se údajně narodil ve státě Mississippi a už o tři roky dříve. Sám Moore si z toho později dělával legraci: „Nejspíše jsem se v břiše rozhodl, že se narodím jako tříletý, jinak si to neumím vysvětlit.“

I přesto, že by měla matka vědět nejlépe, kdy se její dítě narodí, v tomto případě měl pravdu Archie, při sčítání lidu v roce 1920 měl dle dochovaných záznamů něco málo přes tři roky.

Otec opustil rodinu v roce 1918 a matka sama nedokázala svého syna a jeho starší sestru uživit a tak se oba stěhovali do města St. Louis, za strýcem a tetou. Nedlouho poté přijal příjmení svých nových opatrovníků a konečně se z něj stal Archie Moore.

Archie Moore (vlevo) v akci

Nová rodina jej vedla správným směrem. Archie bez problémů dodělal základní školu (čistě pro černošské děti) a nastoupil na střední, kterou ovšem nikdy nedokončil. Po nešťastné nehodě v roce 1928, při které zemřel strýček Cleveland, sešel Archie na špatnou cestu. Přidal se k pouličnímu gangu, kde končila většina černošských dětí v tehdejší drsné době.

Jeho první loupež proběhla přímo doma, kdy ukradl pár olejových lamp, které prodal a za vydělané peníze si pořídil boxerské rukavice. „Už od začátku mi bylo jasné, že tohle nedopadne dobře a jednou mě chytí. Nešlo tomu odolat, mít pár centů v kapse jen pro sebe, pro mě znamenalo více než strach z případného dopadení,” vzpomínal Moore v pozdějších letech.

Stalo se. Archie byl po dopadení při jedné z mnoha menších loupeží poslán na tři roky do polepšovny. Za dobré chování jej po necelých dvou letech propustili. Moore se poučil a vydal se cestou poctivé práce.

V roce 1933 nastoupil jako pracovník v lese. V té době již dlouho snil o kariéře boxera. Společně s kolegy vytvořili tým a přihlásili se do turnajů Zlatá rukavice (Golden Gloves) ve státech Illinois a Missouri. Většina soubojů probíhala v extrémně rasistických podmínkách. Většina černošských boxerů byla všemožně znevýhodněna.

Moore ve své autobiografii vzpomíná na souboj, kdy knockoutoval protivníka bílé barvy údery do hlavy, a přesto byl skoro diskvalifikován za údery pod pás. „Rozhodčí souboje byl bratr mého soupeře. Nechápal jsem, co po mně chce, vždyť sem jej trefoval jen na hlavu,” vzpomíná Moore.

A následně dodává: „Po zápase jsem stejného muže slyšel mluvil o tom, že za dva centy by negra jako já s radostí zastřelil.“

K profesionálům se Moore vydal v roce 1935 a započal tak osmadvacetieltý maraton plný neuvěřitelných soubojů. Rozepisovat všechny jeho slavné noci by bylo na několik stran, proto ve zkratce shrneme jeho největší úspěchy, prohry a ocenění:

V roce 1954 porazil v patnáctikolovém boji Joeyho Maxima a získal tak titul šampiona v polotěžké váze. V té době mu bylo 36 let.

O osmnáct měsíců později se utkal v ringu s neporazitelným Rockym Marcianem. Ve druhém kole jej dokázal tvrdým hákem poslat na podlahu ringu. Marciano se však z problémů dostal, a v devátém kole Moorea ukončil knockoutem.

Na konci listopadu 1956 prohrál v souboji o titul mistra světa v těžké váze s Floydem Pettersonem v pátém kole.

Archie Moore se také potkal s Muhammadem Alim. Bylo mu 46 let a padl ve čtyřech kolech.

Archie Moore vs. Rocky Marciano

The Ring Magazine jej vyhodnotil jako boxera roku hned ve třech váhových kategoriích: střední váha (1942), polotěžké váha (1950) a těžká váha (1955).

Historie boxu pak nezná lepšího knockoutéra, než je Moore. Na podlahu ringu poslal neuvěřitelný počet soupeřů – celkem 132.

Archie Moore je také jediný boxer, který se utkal jak s Marcianem, tak Alim.

I po konci kariéry se Moore udržoval ve světle reflektorů. Objevil se v několika filmech, trénoval slavné boxery v čele s Georgem Foremanem a učil mladistvé jak se vyhýbat drogám a jak boxovat. Serverem Boxrec.com je považován za třetího nejlepšího boxera všech dob.

Archie Moore zemřel v prosinci 1998 na selhání srdce, jen pár dnů před 82. narozeninami. Svět se rozloučil s neuvěřitelným bojovníkem, který za svoji kariéru vybojoval 186 vítězství, 10 remíz a ve 23 případech odešel z ringu poražen.

• < Předchozí
• Další >