Roberto Garcia / zdroj foto: internetPRAHA – Pondělní odpoledne patří na našem webu mini-seriálu, který se věnuje boxerským trenérům. Dnes bude o teprve dvaačtyřicetiletém rodákovi z kalifornského San Pedra, kterého ale většina fanoušků již moc dobře zná. Tím mužem je Roberto Garcia, skvělý to boxer, a ještě lepší trenér.

Roberto Garcia Cortez, přezdívaná „Děda“, se narodil 29. ledna 1975 v San Pedru nedaleko Los Angeles. Již od útlého věku bylo zřejmé, že malý Roberto bude žít boxem stejně jako jeho slavný otec Eduardo.

VÍCE ZE SERIÁLU:

• Kevin Rooney: Ten, který chtěl s Tysonem překonat rekord 49-0 legendy Marciana
• John David Jackson: mistr světa, který vedl Kimbo Slice a stojí za Kovaljovem
• Abel Sanchez: od práce na stavbě přes infarkt k trénování Gennadije Golovkina
• Jack Blackburn: Talent utopil v alkoholu a vraždě. Poté dovedl na vrchol Joa Louise!
• Cus D'Amato II.: legenda, která vychovala dva nejmladší šampiony těžké váhy historie

Ve dvou letech se jeho rodina přestěhovala pár desítek kilometrů od Los Angeles do města Oxnard, ve kterém žijí dodnes.

Rodiče Roberta se do USA přistěhovali z Mexika nelegálně a s imigračními úřady měly problémy až do 80. let minulého století. On sám se považuje za Mexičana a jak sám říká, než nastoupil do základní školy, mluvil doma pouze španělsky.

Krátce na to začal také boxovat a může se pyšnit bohatou amatérskou kariérou, ve které se mimo jiné v roce 1987 utkal i s budoucím olympijským vítězem Oscarem de la Hoyou. Duel skončil remízou, v losu o trofeje si pak tu větší vybral o dva roky starší Garcia.

Peníze však byly potřeba více než medaile z amatérského ringu, a tak se Garcia v pouhých 17 letech rozhodl stát profesionálem. Psal se rok 1992, kdy mladý Roberto nasedá do letadla, aby po neúspěšné snaze probít se do olympijské Barcelony odboxoval svůj profesionální debut v dalekém japonském Tokiu.

Vítězí knockoutem ve druhém kole. Dokonce svůj druhý a třetí souboj bojuje v Tokiu a všechny vítězí před limitem. Podobně si vede na stejném místě také ve druhém a třetím profesionálním souboji. Až v březnu 1993 se poprvé představuje fanouškům doma v Kalifornii.

O dva roky později je již americkým šampionem IBF v pérové váze a v roce 1998 si sáhne také na světový titul této federace, když porazí Harolda Warrena hladce 3-0 na body. Tentokrát již v super pérové divizi.

Stále neporažený Garcia se v říjnu téhož roku chystá na první obhajobu nově získaného titulu, proti nebezpečnému a taktéž neporaženému Kubánci Ramonu Ledonovi.

„Mnoho lidí si myslelo, že největší moment mé kariéry byl zisk titulu IBF nad Warrenem, ale není tomu tak. Největší okamžik mé kariéry je moje první obhajoba proti Ledonovi. Byl to strašně tvrdý chlap se silným úderem. Ve druhém kole mě poslal na zem a do počítání. Já však přežil následujících chvíle a v pátém sem mu to vrátil i s úroky,” usmíval se Garcia s odstupem času při vzpomínce na svůj životní souboj.

Ještě ednou dokáže svůj pás obhájit, když zdolá zkušeného Johna Johna Molinu. Následně jej ale čeká v té době ještě neporažený Diego Corrales. Ten opticky vyrovnanou bitvu ukončí v sedmém kole.

Garcia následně prohraje dva ze čtyř duelů, pokaždé před limitem a v roce 2001 končí svoji kariéru s bilancí 34 vítězství (25 KO) a 3 porážky.

„Boxerskou kariéru jsem miloval, ale někde v hloubi duše jsem stále pociťoval chuť trénovat jiné bojovníky,“ vzpomíná Garcia, který se stal trenérem oficiálně až v roce 2004.

Už předtím začal trénovat mladé naděje v La Colonia Gym v Oxnardu. V tělocvičně, kde sám vyrůstal, se společně se svým otcem staral o jména jako Brandon Rios, Fernando Vargas nebo Victor Ortiz. Jeho srdci nejblíž byl však vždy mladší bratr Miguel Angel, kterého zná současný svět pod jménem Mikey Garcia.

Roberto ale toužil po své vlastní tělocvičně, kterou si také nakonec založil. Robert Garcia Boxing Academy můžete kdykoliv navštívit, pokud vás zavedou kroky do zmíněného Oxnardu, kde je momentálně i velká ukrajinská kolonie v čele s Vasilem Lomačenkem.

„Jsem jediným trenérem na světě, který nemá problém spolupracovat se všemi stranami,“ nechal se následně slyšet. „Mám dobré vztahy jak z Golden Boy Promotion tak třeba s Top Rank. Jsem ten typ, který si nevybírá jen jednu stranu. Vzájemných vztahů si vážím ze všeho nejvíce.“

Otázkou je, co mu na říká jeho mladšího bratr Mikey, který kvůli tahanicím o smlouvu s Top Rankem nemohl více jak dva roky boxovat, ale nejspíše na těch slovech něco pravdy bude. S ohledem na pestrost jeho chráněnců, respektive jejich promotérů.

Trojnásobný nejlepší trenér roku dle magazínů The Ring se také – stejně jako jeho další konkurenti – nechal přemluvit k podrobnějšímu hodnocení svých svěřenců. Co z něj vzešlo?

„Nejlepší jab a nejtvrdší bradu má bezesporu Brandon Rios. Ten chlap snad nikdy nemrká. Marcos Maidana taky ledacos vydržel, ale Rios je opravdu neskutečný. Pokud bych však měl říct vůbec největšího bijce, se kterým jsem kdy spolupracoval, tak zcela jistě právě Maidana.“

Opět těžko říct, co mu na tato slova řekl Mikey. I když, Roberto Garcia následně svá slova doplnil: „Mikey je neuvěřitelný talent. Je jedním z nejlepších boxerů, co se týče obrany a celkových dovedností, se kterými jsem kdy spolupracoval. A zcela jistě je tím nejchytřejším ze všech. A to jak v ringu, tak mimo něj.“

Momentálně svého mladšího sourozence připravuje kouč devíti světových šampionů na další velkou společnou výzvu – americký šlágr naplánovaný do brooklynského Barclays Center proti Adrianu Bronerovi. Tomu Bronerovi, kterého už se zmíněným Maidanou dokázal jednou zdolat.

Jen pro pořádek. Americký šlágr, tedy – mexicko-americký šlágr, se uskuteční už 29. července.

• < Předchozí
• Další >