Cus D'Amato I.: legenda, která bojovala proti rasismu a nebála se trénovat černocha
- Zveřejněno 22. 5. 2017 16:06
- Napsal Martin Kopunec
- Zobrazeno: 8098
PRAHA – Je zde pondělní večer a s ním další díl našeho mini-seriálu, který se věnuje boxerským trenérům. Dnes je řada o tom, který vychoval nejmladšího šampiona těžké váhy v historii, Cus D'Amato.
Box v celé své historii poznal mnoho skvělých trenérů. Jedno jméno však výrazně vyčnívá díky způsobu trénování a také přístupu ke svěřencům. Američan Cus D'Amato nebyl jako většina velkých jmen ve světě boxu.
DALŠÍ PŘÍBĚHY LEGEND:
- Beristain: 'Knírek', který vyzrál na Pacquiaa a ze 23 boxerů vychoval 21 šampionů
- F. Roach: šťastná trenérská celebrita, která zaplatila za odolnost vlastním zdravím
- A. Dundee: od uklízeče a kbelíku s hadrem k trénování Aliho, Foremana a Leonarda
- Rob McCracken: Ten, co udělal z Frocha multi-šampiona. Zvládne to i s Joshuou?
- Klan Mayweatherů aneb Nesnesitelná lehkost bytí Floyda Sr. Rogera a Floyda Jr.
Za svoji více jak padesátiletou trenérskou kariéru vedl pouze osm profesionálních boxerů. Tři z nich se ale zapsali do historie tohoto sportu nesmazatelným písmem. Téměř tak výrazným, jako sám D'Amato...
Legendární kouč se narodil 17. ledna roku 1908 do italské rodiny žijící v Bronxu, nechvalně to známé části New Yorku. Jeho otec se živil rozvážením ledu a uhlí. Každé ráno zapřáhl svého koně a snažil se všemi silami uživit rodinu.
Než Cuse okouzlil box, učarovala ho víra. Také proto vstoupil do katolické školy. Během studia dokonce silně uvažoval o kariéře kněze. Časté šarvátky na ulici i ve škole a tragédie v rodině, které ho provázely, jej však zavedly na úplně jinou cestu.
Jeho maminka totiž zemřela velmi mladá, jeho otec mu pak vydechl v náručí a bratra zastřelil policista v ulicích Bronxu. Z Cuse to udělalo odolného a tvrdého muže, ale také muže, který zahořknul vůči svému blízkému i širšímu okolí. Jen pár vyvolených si byl ochotný pustit blíže k tělu.
„Celý život jsem stál za malým mužem. Většina mých trablů vzniklo z toho, že jsem se postavil za outsidery. Mnoho z nich si to ani nezasloužilo,“ vyprávěl na stará kolena.
Věta která naprosto vystihovala tohoto muže, který se neváhal v jakémkoliv okamžiku postavit za utlačované.
Za celý svůj život měl pouze jeden rok práci s pevnou pracovní dobou. Rvačky s kolegy však zapříčinili jeho předčasný odchod. Měl jiné plány. Jako amatérský boxer dle dochovaných záznamů boxoval pouze jediný souboj, který prohrál. Profesionálem se kvůli zranění oka z jedné z mnoha pouličních bitev nestal nikdy. I přes nulovou zkušenost v ringu se však rozhodl trénoval jiné boxery.
Jak se ke své životní práci dostal je však záhadou. Prostě se krátce po velké hospodářské krizi v roce 1933 prohlásil za „trenéra a manažera boxerů” a bylo hotovo.
Jedna věc jej však poháněla více než box, a to boj za svobodu a spravedlivost. Nesnášel rasismus, nechápal ho. Lidi viděl všechny stejně, nerozlišoval barvy a nechápal, jak to můžou dělat ostatní. Pomáhal všem potřebným ve svém okolí a svou čtvrť se také snažil oprostit od zkorumpovaných politiků. Tohle všechno se mu povedlo.
Nepotřeboval k ničemu teorii či praxi. Bylo to jako s boxem. Všechny své vědomosti měl prostě někde hluboko uvnitř. Sám netušil, kde se vzaly.
Díky své povaze a empatii k sociálně slabším a utlačovaným lidem ani neřešil osobní majetek a finance.
„Peníze znamenají jistotu a pro mě jistota rovná se smrt. Věci, kterých si doopravdy cením, si za peníze koupit nemůžu. Penězi jsem nikdy nebyl okouzlen. Příliš mnoho špatných lidí má mnoho peněz a tohle spojení pro mě není dobré. Pravdou je, že jsem nebral peníze lehkomyslně. Dal jsem je lidem v potížích. Rozhodně to nepovažuji za rozhazování.“
Důkaz? Jelikož nevěřil v pravicovou vládu, prostě přestal platit daně, a když následně dlužil berňáku 200 tisíc dolarů, jednoduše vyhlásil osobní bankrot. V té době mu ještě ani nebylo třicet let.
Kariéra trenéra
I přesto všechno otevřel v roce 1933 svoji první tělocvičnu – Gramercy Gym.
Ta nebyla jen místem, kde pracoval, ale také místem, kde dlouhá léta žil. Každý den trávil v tělocvičně a čekal na „svého“ šampiona. Zatím ale marně, jeho nejlepší bojovníci byli dle jeho slov „potrestáni“ špatnými manažery, kteří jim nabídli peníze a Cusovi je tak ukradli. Jedním z nich byl i legendární Rocky Graziano, kterého objevil právě on.
Nelze se divit, že byl politikou v boxu znechucený. Společně se svým přítelem Howardem Cosellem, americkým sportovním žurnalistou, se rozhodl vyhlásit válku a zlikvidovat Mezinárodní boxerský klub (IBC) v New Yorku. Ten v 50. letech minulého století vlastnili bohatí podnikatelé společně s mafií.
D'Amato se jich nezalek, s pomocí Cosella dokázal zničit páteř této organizace a dostat do vězení její hlavní členy.
Ve stejnou dobu pak začal psát svůj první velký příběh o tom, jak vychoval světového šampiona. Z chudých poměrů až na vrchol světa dokázal dostat jistého Floyda Pattersona...