Sugar Ray Leonard / zdroj foto: Stanislav ŠkodaPRAHA - Osmdesátá léta byla zlatou érou boxu. Sugar Ray Leonard se stal králem této doby. Jeden z největších bijců historie porážel soupeře rychlostí i silou mysli, stal se mistrem světa v pěti vahách (od 67 do 79 kg). Hvězdy formátu Mika Tysona a Lennoxe Lewise si ho dávaly za vzor. „Šampion vyhledává výzvy,“ zní odkaz 56leté ikony v exkluzivním rozhovoru, který poskytl deníku Sport během krátké návštěvy Prahy.

Boxeři umí klamat pohledem. Veselé oči Sugar Ray Leonarda jsou čestnou výjimkou. V jeho životopise sice najdete kokainovou aféru, drsný rozvod i zmínku, že ho jako dítě sexuálně zneužil trenér, ale současnost 56leté legendy je příznivá. Člen síně slávy a muž, který v ringu jako první vydělal sto milionů dolarů, je ve sportovním důchodu celebritou. Hraje ve filmech, působí i jako expert pro HBO a ESPN. „Dnešek je jen byznys. Má éra byla o hrdosti,“ vzpomíná hvězda.

Vaše doba přála šampionům. Tehdy spolu neustále zápasili ti nejlepší. Vzpomínáte často na staré časy?

„Sport je můj život, a minulost si připomínám tím, že trénuji několik hodin denně, i když už ne jen box. Rychlost mi sice odchází, ale bystrou mysl mám pořád. Díky ní jsem uspěl. Měl jsem štěstí i smůlu v tom, že má doba přinesla neskutečné šampiony. Každý zápas byl boj o všechno, soupeři byli tvrdí. Tommy Hearnes, Marvin Hagler, Roberto Duran, nebojácní mistři. Všechny jsem porazil. Nejtěžší bylo boxovat s Hearnsem. Byl vysoký, rychlý, tvrdý. Jsou to krásné vzpomínky.“

Jak velký podíl měl na vaší dominanci trenér Angelo Dundee, který před vámi přivedl na vrchol i Muhammada Aliho?

„Měl jsem samozřejmě perfektní tým v čele s Angelem. Bylo to velké plus v kariéře, protože věděl, jak trénovat a umět prohlédnout charakter. Ve své době jsem byl na vrcholu především proto, že jsem velmi tvrdě trénoval. Věřil jsem si, že budu nejlepší, pokud budu pracovat víc než soupeři.“

Nakonec se vám to povedlo hned v pěti váhových kategoriích. K tomu jste vyhrál i olympiádu v Montrealu 1976. Kdy jste začal věřit, že budete šampion?

„Hned ve 14 letech, když jsem přišel poprvé do tělocvičny a navlékl si rukavice. Věděl jsem, že v tu chvíli patřím boxu a on patří mně. Můžete se sice narodit jako velký šampión, ale abyste se na tu úroveň dostal a následně udržel, musíte mít i velké srdce.“

Vaší inspirací byl kromě Aliho prý i mistr bojových umění a herec Bruce Lee. Je to tak?

„Ano, ano. Ali a Bruce Lee byli mými idoly. Bruce byl malý a rychlý, měl ale také velkou sílu a já chtěl být jako on, předvádět se a ukazovat, co všechno umím a že to umím nejlíp. Kromě toho jsem měl rád i Elvise Presleyho, ale na toho jsem si nehrál.“

Jste známý i jako boxer, který neuměl odejít, protože jste v kariéře ohlásil čtyři comebacky. Proč jste to dělal, když jste si nakonec v závěru dvěma porážkami zkazil úžasnou bilanci?

„Já se vracel snad dvacetkrát. Vždy jsem se cítil mezi provazy lépe a bezpečněji než v běžném životě. Ring byl můj domov. Jsem bojovník a predátor, dělal jsem, co pro mě bylo přirozené. Chtěl jsem se neustále přesvědčovat, že jsem nejlepší. Je to, jako když stojíte nad propastí, a nakláníte se přes okraj. Chcete vykouknout víc a víc, dokud nepřepadnete. Žene vás k tomu instinkt. Šampion je ten, kdo vyhledává výzvy. Teprve ve chvíli, kdy to nevyjde, poznáte, že je čas skončit.“

Nyní je situace jiná. Hvězdy často kalkulují a vzájemným soubojům se spíš vyhýbají. Proč?

„Dnes je všechno byznys. V mé době hrály velké peníze samozřejmě také velkou roli (Leonard byl první boxer, který si vydělal sto milionů dolarů – pozn. aut.), ale stejně tak všechny hnala vpřed hrdost. Nešlo mi o nic jiného než bojovat s mistry světa.“

Takže dnes jsou boxeři spíš byznysmeni? Proto vládnou bratři Kličkové, kteří mají vše založené na taktice a jejich výkony nejsou strhující?

„V boxu je nutné být byznysmen, ale nesmí to překrýt instinkt zabijáka. To se dnes děje. Boxeři jsou více obchodníci, než zabijáci. Je to dáno dobou. Proto se například neumí dohodnout na souboji největší hvězdy Floyd Mayweather a Manny Pacquiao. A ohledně Kličků? Jsou nyní nejlepší, nemají soupeře. Je to prostě nová doba boxu, které vládnou.“

Box přitom vždy ovládala Amerika. Proč nyní dominují Ukrajinci Kličkové a USA nemá kromě Floyda Mayweathera celosvětové celebrity?

„Začíná to už v amatérech. Na olympiádě v Londýně jsme měli jediného čtvrtfinalistu. Celý program přípravy je nastaven špatně. Nemáme dobré trenéry, třeba v Rusku je situace mnohem lepší. Jsou hladoví a mají mentalitu válečníků. My měli velkou perspektivu, ale všechno se pokazilo. Mayweather je výjimka. Aby přišla změna, musel by se americký box úplně pročistit. Boxeři, promotéři a manažeři jdou kvůli penězům proti sobě. Pro zlepšení by museli spojit síly.“

Doplácí box i na to, že je ve stínu ultimátních zápasů MMA v kleci, jejichž popularita roste?

„MMA je nyní na vrcholu žebříčku amerických televizních stanic a lidé ho milují. Jsou to noví gladiátoři, mají silné příběhy, v kleci předvádí velkou show. Box je o několik pater pod nimi. Pacquiao a Mayweather, dva nejlepší boxeři současnosti, ale stále umí vydělávat více peněz než celé MMA. Bohužel jsou na vrcholu osamoceni.“

Je box nyní v úpadku?

„To ne, box má slabší období, ale vždy přežije, střídá se to ve vlnách. Pokud se uskuteční zápas Pacquiaa s Mayweatherem, zlepší se to.“

Sugar při tréninku / zdroj foto: Petr ŽídekProč se situaci nesnažíte změnit třeba tím, že byste pracoval jako trenér a vychoval hvězdu?

„Nemám mentalitu na trénování. Mojí specialitou byla strategie a síla mysli, nikoliv technika a věci okolo. Nedokázal bych mladým klukům předat to nejdůležitější. Jsem místo toho ambasadorem boxu. Jezdím po světě a mluvím o něm. Tak, jako u vás.“

Vedle toho jste se projevil jako herec. Kromě filmu Fighter s Christianem Balem jste hrál ve snímku Ocelová pěst s Hughem Jackmanem, kde boxují roboti. Je to budoucnost sportu?

„Doufám, že ne, ale kdo ví, za dvacet nebo třicet let se toho třeba dočkáme. Doufám ale, že se to nestane, protože by zmizel duch našeho sportu. Reakce a emoce člověka ničím nenahradíte.“

Víte o tom, že nejlepší český boxer Lukáš Konečný bude v říjnu bojovat o titul mistra světa v superwelterové váze, kde jste držel titul v roce 1981?

„Opravdu, jaký je?

Dobrý, ale má úplně jiný styl než vy. Jeho doménou není rychlost, ale neustálý tlak a údery na spodek soupeře.

„A je tvrdý?“

To ano. Ještě nikdo ho neposlal k zemi.

„Pak má buď štěstí, nebo hodně velkou vůli a má šanci stát se tím nejlepším.“

• < Předchozí
• Další >