Alex Leapai vs. Vladimir Kličko / zdroj foto: koláž Profiboxing.czPRAHA – Od pondělí 3. února je jasno. Ukrajinec Vladimir Kličko bude své tituly WBA, WBO, IBF a IBO obhajovat proti Australanovi Alexi Leapaovi 26. dubna v německém Oberhausenu. Co tenhle zápas boxerskému světu a těžké váze přinese?

Odpověď na tuto otázku se dá shrnout do jednoho slova: NIC!

Jenže to by bylo příliš strohé na komentář, proto si dovolím odpověď a fakta, která mě k ní vedla, trochu rozvinout.

DALŠÍ NOVINKY Z RINGU:

• VIDEO Provokatér McCall, drtivý Joshua, znemožněný Williams
• Víkend: Floydovi vyberou soupeře fandové, Froch-Groves I. anulován?
• VIDEO Drsné K.O. pro Filipíny i skvělý obranář Golovkin!
• FOTO Tohle bylo osobní aneb Jak se McCall vysmíval Rekowskému
• FOTO Mrazivá severská noc plná krve a drtivých knockoutů!

Celkem potřinácté v řadě bude Vladimir Kličko obhajovat pás WBO, poprvé od zápasu s Eddiem Chambersem v roce v březnu 2010 pak v povinném zápase s jedničkou této federace. Už to ukazuje mnohé, přihlédneme-li k tomu, že šampión má svůj titul hájit proti vyzývateli číslo 1 minimálně jednou ročně, a že Ukrajinec dával v posledních třech letech přednost především WBA – tedy nejstarší boxerské federaci.

Proto můj názor, že Kličko(vé) mají v zákulisí dostatečnou sílu na to, aby na souboj s Leapaiem prostě dojít nemuselo, kdyby sám vládce těžké váhy nechtěl. Jenže zde „vina" K2 Promotions za tento duel o ničem končí.

V první řadě totiž jde o to, nač poukazuje dlouhodobě například Teddy Atlas: mít 4 top organizace a x menších je prostě zlo, které tento krásný sport ničí a na čem rýžují peníze především federace. Každý chce být nejlepší a pokud se najde někdo jako Vladimir Kličko, který kvalitu měří drženými tituly, nikoliv kvalitou svých rivalů (tak jako například Floyd Mayweather, který ale vše měří zase silou peněz, čistým rekordem a na tituly aktuálně už celkem kašle), nastává problém.

Kličko se na povinných obhajobách musí domlouvat se všemi třemi organizacemi – pokud chce mít ve hře vždy všechny své pásy (což chce, protože to je lákavé pro fanoušky, sponzory a pochopitelně i soupeře) – a pokud by měl plnit do puntíku pravidla, musel by bojovat třikrát do roka vždy s předem určeným soupeřem.

To ale celkem pochopitelně nejde a potom z těch všech pravidel a podmínek vzniká podobný paskvil jako nyní, kdy WBO narychlo určí coby eliminační duel ten své dlouhodobé jedničky Denise Bojcova s neznámým Alexem Leapaiem. Tedy duel vyčichlého, zraněnými a psychickými problémy pronásledovaného talentu s neznámým ranařem s velkým srdcem, ale čtyři roky konstantní výkonností.

Zde si je třeba také uvědomit, že pokud někdo hájí tento zápas tím, že jde o souboj šampióna s povinným vyzývatelem, má to jedno ale: tento fakt totiž zákonitě neznamená, že jde o souboj dvou nejlepších boxerů těžké váhy (to už vůbec ne), nebo té dané federace. Dosazování do ratingů funguje dle dvou zjednodušených klíčů: držením kontinentálních titulů + sílou peněz (sponzorů). Další to bod, který kritizují mnozí odborníci v čele s výše zmíněným Atlasem.

O tom, jak je tento zápas „lákavý" navíc svědčí i fakt, že jej K2 Promotions umístili do Oberhausenu, kde Kličkové coby šampióni ještě nikdy neboxovali. Šlechetné důvody za tím nehledejte, spíše čistě finanční: nové město, natěšení místní, kteří zažijí zápas velkého multišampióna, což zastíní fakt, že ukrajinský obr bude stát proti totálnímu outsiderovi, který mu výkonnostně nesahá – při vší úctě – ani po kotníky.

Přesto bude aréna – shodou okolností nejmenší, ve které za poslední roky bude Kličko zápasit – vyprodaná. Toto všechno má minimalizovat ztráty především pro RTL, která musí platit 5 milionů za zápas Klička, bez ohledu na jméno soupeře.

Jak jsem psal již v úvodu, tenhle zápas boxerskému světu – a nejsledovanější těžké váze – prostě nic nepřinese, spíše jen další kritiku, opět mířenou (a tentokrát ne zcela právem) na Klička za výběr slabých soupeřů.

Osobně totiž Leapaie řadím s ohledem na to, co jsem viděl, i jeho boxerský životopis na pozici jeho nejslabšího protivnika od té chvíle, co je šampiónem (Chambers s Čagajevem měli kvalitu, Mormeck alespoň zajímavý kariérní zápis). Vůbec si nedovedu představit, že by tenhle bijec byl prvním samojským mistrem světa těžké váhy, když už se to nepovedlo během daleko větší kariéry jistému Davidu Tuovi.

A přitom by stačilo loni na podzim tak málo – v ratingu WBO jsou za Lepaiaem (v té době za Bojcovem) jistí Dereck Chisora, Deontay Wilder, Andy Ruiz jr., Tyson Fury, nebo Kubrat Pulev, toho času i jednička IBF a další případný soupeř Klička pro letošní rok.

Jistě, Wildera do zápasu s Ukrajinec nyní nechce pustit Golden Boy Promotions, navíc je zde rozpor televizí Showtime a HBO (která má americká práva na Klička), ale tací Chisora, Fury, Pulev, i mladý Mexičan Ruiz by se duelu s ním nejspíše za slušných (návratných) podmínek nevyhýbali.

Multišampiónská nadvláda Klička, jeho touha po titulech, a roztříštěnost v podobě čtyř federací dohnali situaci v těžké váze k tomu, že supertíhy nyní dělají předskokany jiným boxerům a že se daleko zajímavější duely budou letos konat pod hlavičkou WBC v Americe, kde si na uvolněný pás po Vitaliji Kličkovi brousí zuby hned několik hodně zajímavých borců.

Holt na časy, kdy Manny Pacquiao už coby dvojnásobný mistr světa dělal garde šlágru Lennox Lewis vs. (za zenitem boxující) Mike Tyson, si milovníci supertíhy budou muset ještě nějakou chvíli počkat. A mám takové obavy – a to není nic osobního vůči Kličkům – že na návrat starých dobrých časů dojde až na konec kariéry i druhého z ukrajinských goliášů, kteří i přes všechnu kritiku patří mezi nejlepší těžké váhy historie.

A právě s ohledem na nesporné boxerské kvality tohoto sourozeneckého dua mi to přijde sakra škoda...

• < Předchozí
• Další >