Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

VIDEO Takto vypuštěný jsem ještě nebyl, otočilo to celý zápas, smutní Pejsar po Rize

  • Napsal Antonín Vavrda

Grisunins vs. Pejsar / zdroj foto: youtubeGrisunins vs. Pejsar / zdroj foto: youtubePLZEŇ – Opět to jeho druhé kolo. Václav Pejsar (14-8, 12 KO) v něm měl v Rize domácího Nikolajse Grisuninse (11-1-1, 5 KO) v počítání, opět mohl duel v tomto dějství ukončit. Jenže na rozdíl od předchozích dvou zápasů v křížové váze neměl dostatek času a ve třetím se vše otočilo. „Škoda, že kolo nebylo o něco delší. Ale na kdyby se nehraje,“ říká plzeňský ranař v rozhovoru pro Profiboxing.cz.

Jak je na tom tvé oko, respektive oční víčko?

Oční víčko je v pohodě, vešlo se tam šest stehů a brzo bude v pořádku. Zarazila mě trochu lékařská služba na místě v hale, kde trenéři a asistent museli lítat, a vůbec někoho dlouho shánět, aby se mi na to někdo podíval. Pak mi na to kouknul zdravotník, který vypadal, že si tu práci šel zkusit první den, jestli mu to náhodou nepůjde. (smích) No a náhodou nešlo, takže mě i přes protesty odvezli do nemocnice na šití, kde to bylo na další neuvěřitelné tři hodiny. Ale to by bylo na jiný příběh.

DALŠÍ NOVINKY Z RINGU:

A jak hlava po zápase, který byl po dvou kolech rozjetý skvěle...

V hlavě si to musím teď srovnat. V klidu si sedneme s trenéry, podíváme se společně na zápas a zhodnotíme ho. Je pravda, že byl dobře rozjetý, ale nakonec to dopadlo tak, jak dopadlo...

Byl jsi někdy takto „vypuštěný“ na spodek?

Věřím, že každý už zažil, jaké to je, když vás někdo vypustí na spodek. Samozřejmě, že jsem to zažil několikrát na sparinzích, párkrát v dobách, kdy jsem se věnoval K-1, ale v boxerském zápase to bylo poprvé.

Jak těžké bylo ten úder rozdýchat ve třetím kole?

Ten úder byl přesně takový, jaký měl být. Bohužel. Sedl úplně přesně a v první chvíli jsem myslel, že mě to rozpůlí. Kdo mě zná, tak ví, že nechodím do počítání jen tak, ale po tomto spodku jsem se zvedal opravdu jen silou vůle. A i když jsem byl na nohou, pořád jsem ještě nedýchal. Pak přišlo druhé počítání, ale z mého pohledu to nebylo vůbec po úderech, ale při kombinacích, které na mě Nikolajs valil, já chtěl pryč směrem do strany, a mám pocit, že jsem tam nohou zakopl o něj, nebo jsem uklouznul, ale rozhodně to nebylo po úderech.

A jak to ovlivnilo další pokračování boje? Protože to vypadalo, že už jsi byl daleko opatrnější, zataženější...

Myslím, že další průběh zápasu to ovlivnilo výrazně, protože on zjistil, že mu tam ten spodek z otočeného gardu krásně vychází, po tom počítání mne chytil ještě tak čtyřikrát, občas jsem chvílemi vůbec nedýchal, jak jsem byl chycený. Sice už to nebylo tak strašné jako v tom třetím kole, ale občas jsem to tam sežral hezky. Už se mi pak nechtělo začínat přímou zadní, protože on na to čekal, aby mohl kontrovat na spodek.

Takže možná jsem v některých chvílích mohl působit zataženěji, nebo opatrněji, ale určitě ne kvůli tomu, že bych to vzdával nebo tak něco. Samozřejmě jsem se snažil do poslední chvíle se o to porvat. A když už jsme u té poslední chvíle, tak v závěru šestého kola, když jsem to chtěl všechno vyházet, tak mne znovu chytil, musel jsem si odskočit, vydýchat a už bylo pozdě. Prostě od toho třetího kola jsem byl chycený a nešlo to úplně rozdýchat.

Mrzí to o to více, že to byl soupeř k poražení?

Ano přesně tak. Byl to soupeř k poražení, a byl jsem kousek od vítězství. Ve druhém kole, kdy byl počítán ho zachránil gong. Kdyby bylo kolo o něco delší, tak by mi tam jedna, dvě čisté ještě sedly a věřím, že bych ho ukončil. Ale to jsou jen „kdyby“, místo toho se celý zápas otočil v můj neprospěch.

Hodně mne to mrzí kvůli lidem, co mě podporují a také kvůli trenérům. Udělali se mnou velký kus práce, s Petrem Klikošem jsme byli na kempu v Polsku. Tráví se mnou tolik času, přípravě obětují také oni fakt hodně, když se chystáme na zápas, jde všechno stranou. Ale je to sport, vyhrát může jen jeden, a o to sladší to bude příště. Věřím, že tu dřinu zúročíme v příštím souboji, snažím se být pozitivní a děkuji všem, kteří jsou se mnou, i když se teď nazadařilo. S vítězem chce být vždycky každý, ale když člověk prohraje, tak teprve vidí, kdo při něm opravdu stojí.

Slovanská mise nevyšla, prohrál i Glowacki. Viděl jsi ten zápas v hale? A jak vnímáš, co se tam stalo? Úder do zátylku, loket, prodloužení kola...

Moc mě to mrzí, ale právě v tu dobu jsem byl na šití v nemocnici. Je mi Glowackiho líto, moc jsem mu držel palce, kdyby to bylo na mě, tak bych ten zápas anuloval. Stalo se tam během jednoho kola tolik sporných nebo zakázaných věci, že se divím tomu, že je výsledek právoplatný. Briedis za to, co řekl po zápase, u mne dost klesl. Chtěl bych vidět odvetu. Měl to být skvělý zápas a místo toho z toho bylo fiasko.

Co teď budeš dělat? Dokážeš přepnout na svatbu a užít si ji?

Ve čtvrtek se setkám v Praze s Tysonem Furym, na což se moc těším, ale jak říkáš, hlavním programem je teď svatba, po ní jedeme na krátkou svatební cestu jen ve dvou a poté ještě na dovolenou s malým synkem. Chci si naplno teď užít léto s rodinou a během prázdnin pomalu začít přípravu na podzimní část sezony. I když se snažím boxu dávat maximum, vždycky pro mě bude rodina na prvním místě, které bych teď chtěl vrátit kousek toho času a energie, které mi ona dává vlastně celý rok během příprav na zápasy. Samozřejmě bych raději trávil léto s vítěznými pocity, ale nemohu ošidit rodinu jen pro to, že mi nevyšel zápas. Takže ANO, určitě si dokážu svatbu a vše okolo užít i po prohraném zápase, protože hlavní štěstí mám ve své rodině. A jak už jsem řekl, snažím se myslet pozitivně.

Copyright © 2010-2022 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze