Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

Ústecký hrdina Kynkal: Vůbec nechápu, že jsem Williamse porazil!

  • Napsal Antonín Vavrda

Kynkal vs. Williams / zdroj foto: Hana PolanskáKynkal vs. Williams / zdroj foto: Hana PolanskáÚSTÍ NAD LABEM – Ani několik desítek hodin po svém triumfu nad Dannym Williamsem (46-22) nemohl ústecký obr František Kynkal (4-4) uvěřit tomu, co se mu právě povedlo.

„Podívej se, co dokázal on a co já. Jsem proti němu nic, hov..! Vždyť já na zápase ani neměl syna, aby mě neviděl knockoutovaného," přiznává v hodně upřímném rozhovoru pro Profiboxing.cz aktuálně místní hrdina číslo jedna. Mimochodem – pro Kynkala to byl třetí zápas v Ústí, všechny vyhrál! Tohle město prostě patří jemu...

DALŠÍ NOVINKY Z RINGU:

Pozn.: Původně bylo k rozhovoru připravené také video zápasu, na žádost britské strany jsme jej ale z našeho youtube kanálu stáhli, přestože jsme vám ho slibovali. Najdete tak na něm pouze vyhlášení výsledků. Děkujeme za pochopení!

Jaké to je být momentálně ústeckým hrdinou?

Neskutečný pocit. Až v pondělí jsem si to uvědomil, když jsem vstal z postele a říkal manželce – ty jo, já jsem měl zápas s Dannym Williamsem. Vůbec by mě nenapadlo, že se s ním utkám a že ho i porazím. Abys to chápal, on je někdo, podívej, co on dokázal a co já. Jsem proti němu nic. Ale podle mě sem nepřijel dobře připravený, čekal snadnou výhru a podcenil mě.

Předpokládam, že oslavy byly asi hodně náročné, že?

Ano ne, já jsem poseděl jen chvilku a pak jel pro synka. Jsem realista, nečekal jsem, jak to dopadne a nechtěl jsem, aby viděl, jak jdu k zemi. Ale v neděli jsem mu pustil video a byl šťastný.

Dá se říct, že jste nečekanou výhrou tak trochu zastínil i Lukáše Konečného, který večer pořádal jako svojí oficiální rozlučku...

Myslím, že Lukáš si pozornost vzal večer zpět, hodně to zatáhl a pořádně rozbalil. Takže v ringu jsem ho možná trošku zastínil, ale v oslavách byl Luky jednička. Byl to myslím vážně hodně povedené. (směje se)

Když jsme se potkali před zápasem, tak jsem se vás ptal „Jak se těšíte a jak to dopadne" a vy jste odpověděl řečnickou otázkou „Jak by to asi mohlo dopadnout?". To jste si vážně tak nevěřil?

Pamatuji si to a vážně, já fakt nevěřil, že vyhraji. Šel jsem do ringu hlavně s tím, abych neudělal ostudu, abych nechytil hned ránu a nešel k zemi. Nechtěl jsem být za pitomce. Chtěl jsem vydržet alespoň kolo, můžeš si o něm myslet, co chceš, pro mě je to hvězda, jeho kariéra je oproti mojí neskutečná! Pro mě bylo ctí s ním stát v ringu!

Vydržel jste nakonec všechna kola a vyhrál. Tak jak jste ten zápas viděl z ringu?

Začal jsem hodně opatrně, ale cítil jsem, že mu nechutná moje přední. Sice mám teď rameno pěkně nateklé, ale cítil jsem, že ty rány od něj nejsou takové bomby, už jsem schytal větší. Pak jsem se vyšťavil, než jsem ho sundal. Což mě ale zase nakoplo.

A pak přišlo to divoké druhé kolo, které bylo kvůli problémům s provazy. Přišlo mi, že Williamsovy ty pauzy paradoxně pomohly více...

To je pravda. Pro mě to bylo nekonečné, byl jsem v laufu, já ani nevnímal holky s čísly, nevěděl jsem, kolikáté je kolo. Jak se podruhé přerušilo, padla na mě strašná nervozita. Ve čtvrtém kole jsem nakonec byl rád, že jsem to doboxoval.

Takže to nebylo jen zdání, že vám už ve čtvrté rundě došla pára?

Ne, měl jsem toho plné kecky. Ale rozhodně jsem to nechtěl vzdát, snažil jsem se ho držet na distanc, ale bylo to hodně těžké. Kvůli těm provazům mi Lukáš zakázal věšet se do provazů a když toho máte plné zuby, tak není úplně snadné držet střed ringu. Možná, kdyby zápas byl na šest kol, tak dopadl jinak. I když si myslím, že toho měl dost i Williams.

Vy jste doslova ohnuli skoby, které drží lana napnutá. Nečeká vás brigáda u Lukáše? Vy jste se mu po druhém přerušení dokonce omlouval...

Ne, nečeká, Lukáš pak ani moc nenadával. Já jsme rád, že se to doboxovalo, myslím, že to klidně mohlo skončit a to by pro mě byla velká škoda.

Co vás čeká dále? Mít v životopisu výhru nad Williamsem, to se cení. I Lukáš říkal, že vás čeká cesta ven? A taky říkal, že byste toho měl využít.

Obojí je pravda. Určitě bych měl boxovat jako v sobotu a ne hned jít dolů. Měl jsem výhodu v tom, že jsem měl nyní hodně natrénováno, protože mi zrušili zápas před třemi týdny v Belgii. Lukáš mi následně řekl, že je tu šance, aby Danny přijel, ale že mu nemá koho postavit. Já mu na to nejdříve řekl, že se zbláznil, že nechci doma prohrát. Ale jsme kamarádi, domluvili jsme se a nakonec mohu být rád.

Takže vás výhra nad Williamsem lidově nakopla?

Rozhodně, hodně mi to otevřelo oči.

Mimochodem, pro vás je to první boxerské utkání doboxované na body.

To je pravda. A zrovna s ním. Neskutečné, celá rodina a kamarádi jsou šťastní, manželka fandění a nervy nakonec odnesla tím, že je nemocná. Já ji připravoval na to, co by se mohlo stát, vysvětlil, jak by to mohlo špatně dopadnout. Jsem realista, takže z toho zápasu neměla dobrý pocit.

O vašem vítězství nebylo pochyb. Přesto – byl jste při vyhlášení nervózní?

Hrozně, člověk nikdy neví, jak to dopadne. Znáš to. Pro mě byla ale výhra už to, že jsem zápas doboxoval do konce.

Vy jste si udělali fotku před zápasem. Co po zápase, potkali jste se?

Ano, nahoře v tělocvičně. Líbilo se mi, jak to vzal sportovně, prostě borec. Ano, vadilo mu, že prohrál, ale přišel on za mnou a pogratuloval mi, řekl, že jsem dobrý bojovník. Já se mu ještě i uklonil, klekl si před něj, pro mě je to vážně hvězda. Daroval mi podepsané rukavice z našeho zápasu, dal jsem si je mezi trofeje. A vyfotili jsme se i po zápase. Je to pro mě něco neskutečného, životní zápas, životní zážitek.

Copyright © 2010-2021 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze