Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

NÁZOR Povětkina dohnal covid? Ďatelinku vlastní hlava. A Ngannou se dotkl nebe

  • Napsal Antonín Vavrda

Ngannou a spol.Ngannou a spol.PRAHA – Byl to opravdu divoký a šílený víkend, který musel ale každého fanouška profesionálního boxu a (také MMA) bavit. Pojďme si ho lehce zanalyzovat.

DALŠÍ NOVINKY:

Whyte vs. Povětkin 2

Tenhle duel se v ringu rozhodl už v nějaké 40. vteřině. Co se ale při výpadu Povětkina a následném jeho zaparkování do provazů stalo, to zakrývá svým tělem Whyte. Pravdou ale je, že od té chvíle to bylo ze strany britského bijce čekání na jeho šanci. Opravdu trpělivé čekání, podobné tomu, za které se na podzim podpichoval svého rivala Anthonyho Joshuu proti Kubratu Pulevovi.

Bylo až příliš vidět, že Whyte má z úderu Povětkina respekt, že si nechce naběhnout jako loni v srpnu, kdy jej „Ruský Víťaz“ uspal. Sice jsem přímo u zápasu kroutil nad touto zataženou ruční brzdou hlavou, dávala ale smysl a byla to správná cesta.

Někde jsem četl, že Povětkina zasáhl až příliš covid, který prodělal loni v listopadu krátce před původně naplánovanou odvetou. Že byl z formy, a to i fyzicky, i opticky. Pravdu zná jen on sám a jeho tým, my v jeho kempu nebyli. Odmítám ale názor, že vypadal jinak na lapování a otevřeném tréninku před oběma duely.

Ne, byl to tentýž Povětkin. Jen tentokrát oba rivalové zvolili trošku jinou taktiku a ruskému bijci nevyšla. Už před duelem jsem dostával otázky, jak dopadne, a dokola jsem tvrdil, že pokud má „Saša“ mít šanci, tak je v to prvních kolech tlakem, ale je otázka, zda to s ohledem na pomalejší začátky zvládne. Dle mého se to potvrdilo, o tlak se pokusil, ospalý start tam ale opět byl a stačil jeden Whyteho úder, aby dal dalším minutám ráz. Bohužel pro fanoušky Rusa.

Covid bych za tímto opravdu nehledal a velmi by mě zajímalo, jestli vlastně už není Povětkin očkovaný. V jeho zemi se k tomuto problému přece jen přistupuje jinak a on sám má pak velmi blízko k prezidentu Vladimiru Putinovi.

Každopádně je mi ho tak trochu líto, zvláště, když jej někteří posměšně posílají do důchodu. Ano, má na něj nárok, ale ne s hlavou dole. Poražen. Dlouhodobě si myslím, že je silně nedoceněn. Důvod je přitom nasnadě – dnešní zkažená sociální doba.

Jednačtyřicetiletý rodák z Čechova nešaškuje na Instagramu či Facebooku po každém tréninku. Nekrmí bulvár do takové míry, aby ten pomalu věděl, kdy chodí na záchod. Najít, byť v ruštině rozhovor s ním, to je opravdu umění. Ne, on je nejraději v okruhu svých blízkých, rodiny, od které se vždy vzdálí pro daný tréninkový kemp, zápas a zase zpět.

Takto to v profesionálním ringu udělal už 40krát, 36krát z toho bylo vítězství, prohrál jen v zápasech o tituly mistra světa s Vladimirem Kličkem, Anthonym Joshuou a Dillianem Whytem. Amatérský ring opustil coby mistr světa, olympijský vítěz a s asi deseti prohrami ze dvou stovek duelů, přičemž na mezinárodní scéně nepoznal hořkost prohry tři roky.

Pokud ani to nestačí, tak ještě jinak – v historickém ratingu těžké váhy dle BoxRec.com je číslem 19, nejlepším Rusem, před dvěma ze tří svých přemožitelů a třeba i před Georgem Foremanem. V amatérském ringu je na stejné příčce, ale až se mu napočítá alespoň polovina jeho reálných zápasů, vyskočí někam do elitní trojky. Ne, jen pro to, že není milovníkem sociálních sítí, si přehlížení nezaslouží...

Ďatelinku nakonec psychika sežrala

Bránil se tomu, říkal, že ho to nedožene, opak byl pravdou. Stejně jako u Václava Mikuláška, tak u Milana Ďatelinky sehrála roli v souboji s Karlosem Vémolou psychika. Ten na domácím poli působí na soupeře podobně jako na konci 80. let minulého století Mike Tyson na celý svět.

Je otázkou, na kolik je to jeho zásluha a nakolik je to prostě nevyzrálostí této scény u nás. Jejím mládím, a tak trochu i cílenou prací jeho a promotérů – ať už dříve XFN, tak nyní Oktagonu. Fakt, že hlava nesežrala jen Attilu Végha (jeho přemožitele) a zkušené bojovníky Alexe Lohorého, Thomase Robertsena, Henriqueho da Silvu či Prince Aounallaha prostě není náhoda.

Dle mého si minimálně „Pirát“ Krištofič z domácí scény šanci zaslouží, ale sám budu hodně zvědav, koho mu tedy promotéři ze zahraničí nabídnou. Upřímně, dánský policista i francouzský divoch byli také spíše krmivo. Ne snad proto, že by se „Terminátora“ báli, ale kvalitou, respektive vahou...

Ngannou se z chyb poučil

Kamerunský obr Francis Ngannou je novým králem UFC. A jestli na někoho označení „The Baddest Man on the Planet“ opravdu pasuje, tak právě na tohle africké zvíře s francouzským pasem aktuálně už ale žijící v zámoří.

Jsem opravdu hodně zvědav, jestli dovede svůj pás obhájit, rozhodně si na rozdíl od některých nadšených fanoušků nemyslím, že je neporazitelný. Každý má svého kata, platí to i pro „Predátora“. Na druhou stranu, slabin byste u něj hledali pomálu. Před třemi lety to byla psychika, která jej srazila proti Miocicovi a především pak v následném střetu s Derrickem Lewisem.

Tento aspekt ale po víkendu mizí, i když... pokud by také on sám podlehl dojmu, že je nezničitelný, mohl by rychle narazit. Pravdou ale je, že má sílu za dva, na svoji figuru je nesmírně výbušný, explozivní, neuvěřitelně odolný (podívejte se ještě jednou, jak doráží Miocice, krátce před finálním úderem zcela otevřený inkasuje parádní kontr, devět z deseti borců by roztančil, jeho jen lehce zpomalil), zapracoval na wrestlingu a k tomu má nyní pás, který tolik chtěl.

Fanoušci a obdivovatelé Jona Jonese snad prominou, ale souhlasím se slovy komentátorů českého přenosu UFC 260. Ngannou může nyní prověřit z těžké váhy jen Lewis, jeho druhý přemožitel. Podobně hrozivý chlap, ze kterého může mít šampion respekt. Jones? Při vší úctě k jeho úspěchům a dovednostem si myslím, že by naopak nového králi těžké váhy stylově vyhovoval. A že by pro něj premiéra v těžké váze mohla skončit nemile.

Copyright © 2010-2021 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze