Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

NÁZOR Není odvaha jako odvaha. Turek se proti Canelo pos..l, Albrecht sklidil pochvalu

  • Napsal Antonín Vavrda

Větruše 2021Větruše 2021PRAHA – Byl to večer paradoxů. Sobota byla opravdu našlapaná skvělým boxerem a Češi mohou být hrdí na to, že do tohoto přispěli svoji především pozitivní troškou.

VÍCE K VĚTRUŠI 2021:

Sedm a půl hodiny boxu v hotelu Větruše na kopci nad Ústí nad Labem. Nejenže bych si dovedl na tomto místě představit galavečery i jindy, on se v ringu mnohdy boxoval opravdu špičkový nejen český, ale i evropský box.

Ano, přímý přenos skrze stránky Ticketstream mohl fungovat jinak, měl rozhodně mouchy. Základ – tedy, že jej mohli lidé sledovat, ale běžel. A zbytek lze vždy vylepšit, propracovat. On skutečně nikdo učený z nebe nespadl.

Na hlavní produkt – tedy box – ale nelze říct křivé slovo. Až na výjimky se povedly všechny zápasy. Posledních osm bitev programu? Opravdu fantazie! Tomáš Ivachov s Ondrou Buderou si dle mého řekli o vzájemný souboj, byť druhý jmenovaný chce jít o váhu níže.

Tadeáš Růžička, všeuměl české bojové scény, pokud by měl vůli a chuť, může brzo vyrůst v podobnou postavu, jako muž, se kterým se nejenom potkává v pražském Spejblu – Vasil Ducár. Obrovský potenciál je také v jeho soupeři z Brna Nikolasi Dzurňákovi.

Tomáš Bezvoda ukázal, že na českém území to s ním bude mít každý těžké. Ano, stárne, ano, těžko se může věnovat boxu na profesionální úrovni, ale zkušenosti, boxerské IQ, a hlavně granát v pravačce mu prostě nikdo nevezme.

Pavel Polakovič? Jeho otec si šel do profi už spíše jen zaboxovat a také vydělat, byť Ital Fabio Tuiach doteď přemýšlí, co se to vlastně v srpnu 2006 u něj doma v Toscolano Maderno dělo, mladý syn slavného otce ale opět – při správném vedení – může nejen vydělat sobě a manažerovi nějaký ten groš, ale také udělat zajímavé jméno. A kdo ví, třeba se někdo chytí i jeho podoby s Vasylem Lomačenkem, jen blbec v oblasti PR by toho nevyužil...

Michal Dufek se pomalu, ale jistě dostává do role veterána a jednoho z nejzkušenějších profíků tuzemské scény, který díky tomu sportu procestoval především Evropu, no a Erik Agateljan? Pro toho platí totéž, co pro Polakoviče. S bratrem Viktorem skutečně mohou naplnit jeho slova o tom, že „tohle je teprve začátek“.

Kdo ví, třeba pomohou kontakty Konečného, dalších, co se akce zúčastnili, včetně německé kliky ze stáje SES Boxing (a neplatí to jen pro výše vyjmenované, jen o Fabče Bytyqi či Tomovi Šálkovi toho už bylo napsáno spousta, Miloš Beránek ještě nějaký čas chce získávat zkušenost v amatérech a Nikolu Hubálkovou asi bude čekat opakování setkání s německou favoritkou) ...

A co se týče Konečného. Ten ukázal, že těch 35 let života s boxem ani dravost a nadšení řidiče z povolání z Brna nepřebije. I řada stále aktivních špičkových domácích boxerů koukala s otevřenou pusou na to, co 42letý „Chirurg“ v ringu předvádí.

Na druhou stranu, ocenit je třeba i poraženého Pavla Albrechta. Krom toho, že se zlepšuje zápas od zápasu, také za něco jiného. Nechci sahat do svědomí Avnimu Yildirimu, to opravdu ne. Ovšem zatímco ten zůstal proti Canelu Alvarezovi jen u silných prohlášení a v ringu se s prominutím podělal po prvním počítání z rukou bývalého sparingpartnera, brněnský bijec se rval doslova do posledního dechu.

Ono srovnání, byť na jiné výkonností úrovni je o to příznačnější, že v obou případech se boxovalo v super střední váze. V obou případech byly karty rozdány naprosto jasno, v obou vítěz působí psychologicky na protivníka už před duelem a pak svým pohybem v ringu.

Ne, nechci stavět Konečného na úroveň Canela, nejsem blázen a fanatik. Na druhou stranu, když jsem viděl výkon Yildirima (a vzpomněl si na jeho předchozí zápasy a oponenty), myšlenka na to, že by český „Chirurg“ rozebral při stoprocentní přípravě i dnes tohoto tureckého „Robota“, se mi do hlavy rozhodně vkradla.

A měla by být povzbuzením také pro Albrechta a spol. Problém českého boxu totiž rozhodně netkví ve špatné kvalitě mezi šestnácti provazy...

Copyright © 2010-2021 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze