Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

NÁZOR Ješitnost a ego silnější než rozum u Wildera. A když sázka na neznámé vyjde!

  • Napsal Antonín Vavrda

Ivan Barančyk už je zpět z nemocniceIvan Barančyk už je zpět z nemocnicePRAHA – Pojďme si ještě jednou shrnout dění z uplynulých dní ve světě profesionálního boxu, které bylo více než výživné. Překvapivě výživné.

Deontay Wilder se zbavil „zlobivého“ Marka Brelanda

Ta zpráva vyplula na povrch tak nějak nenápadně a po dlouhé době od chvíle, kdy to vypadalo na klid. Jenže u Deontaye Wildera prostě nikdy nevíte.

A tak zatímco velkolepá prohlášení vydával vždy sám, o konci spolupráce s Markem Brelandem informoval jen tak mimochodem jeho manažer. Co to ukazuje?

Hodně, jen ne pohodu. Zatímco ještě rok zpět si pouštěl „Bronzový Bombardér“ pusu na špacír i směrem k legendárnímu Miku Tysonovi, od letošního března jsou jeho sociální sítě poklidné jako hladina Mrtvého moře.

Prohra s Tysonem Furym prostě a jednoduše otřásla sebevědomím rodáka z Tuscaloosy více než si on sám nejspíše připouštěl. A připouští. A vyhozením Brelanda, který ho připravoval de facto deset let, který z něj udělal šampiona, budiž důkazem. Zatímco jediného oponenta, jediného člověka, který měl odvahu ukončit duel s Furym a dle mnohých mu tím zachránit další kariéru, vyhodil, „poplácávače“ a kamarády – Jaye Dease i Malika Scotta si po svém boku ponechal.

Takto na dálku to působí jednoznačně: ego a ješitnost ex-šampiona vyhrálo nad zdravým rozumem, což se mu při třetím setkání s Furym, nebo v dalším těžkém souboji vymstí. Nebo je to naopak, a právě to Wilder potřebuje? Budování pocitu jedinečnosti, výjimečnost bez jediné zdravé oponentury?

Neskutečný zápas Zepedy s Barančykem

Bob Arum byl od restartu boxu kritizován za to, že staví nezáživné galavečery na neznámých boxerech, čímž dělá boxu medvědí službu. Jména, která nikdy nikdo neslyšel, prostě nemohou nalákat fanoušky zpět ke sledování tohoto sportu.

Do určité míry mají kritici pravdu, ostatně je v jejich slovech podporují také statistiky. Pár zajímavých příběhů přesto jeho akce napsaly. A za svoji tvrdohlavost byl o tomto víkendu legendární promotér odměněn. Znovu a opět.

Už zápas Guida Vianella s Kingsleym Ibehem bavil a musel strhnout. A také strhnul. Nečekaně vyrovnaný duel zkušeného amatéra, olympionika a bývalého hráče amerického fotbalu, který to navíc dotáhl „jen“ do kanadské nejvyšší soutěže? Osmnáct minut parádní show.

Hlavní tahák večera byl vypsán překvapivě jen na kol deset, byť šlo o eliminaci WBC v lehké velterové váze. Nakonec ani všechna potřeba nebyla. Pánové Jose Zepeda a Ivan Barančyk v necelých pět kolech nabídli podívanou, kterou mnohdy nevidíme ani za celý galavečer. Za měsíc.

Vlastně to byla podívaná, kterou zažijete na vlastní kůži jednou za život. Označení dosavadní boxerský fight 21. století není přehnaný. Ano, od roku 2001 viděl box stovky lukrativnějších soubojů. Řadu vyhecovaných derby, opakovaných bitev, ale show, kdy oba doslova protančí dvě kola, během necelých pěti jsou devětkrát na podlaze ringu (osmkrát se počítá) a vše završí drtivé K.O.?

To penězi, odvetami či trash-talkem nevyčíslíte. Byť nejde o nejznámější boxery dekády, ani současnosti, na tenhle zápas se prostě jen tak nezapomene. A budiž skvělou zprávou, že tato reklama na box nemá žádné trvalé, zdravotní následky ani pro jednoho z aktérů, Barančyka už v pondělí propustili z lasvegaské nemocnice...

Jen jsem moc zvědav, co právě tvrdý Bělorus předvede v dalším duelu, zda dojde na slova Tima Bradleyho, že Barančyk v sobotu večer nechal v ringu kus sebe. Kus, který už nikdy nezíská zpět.

Copyright © 2010-2022 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze