Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

Světový box v Ústí: kubánští tanečníci dominovali. Kučerová pak míří na ME

  • Napsal Antonín Vavrda

Suchánková vs. Kučerová / zdroj foto: facebookSuchánková vs. Kučerová / zdroj foto: facebookÚSTÍ NAD LABEM – Sedmnáct finálových bitev bylo připraveno na sobotní odpoledne do ústecké Slunety v rámci 50. ročníku našlapané Grand Prix Ústí nad Labem. A byť se jich nakonec boxovalo jen patnáct, bylo se nač dívat.

„Chtěli jsme osm mužských vah, ve kterých se nejspíše bude boxovat na olympiádě v Tokiu 2020. A také ženské zápasy. Protože ty by se měly na těchto hrách představit v pěti vahách. Jde o další krok v genderové vyváženosti,“ řekl během galavečer organizátor a také prezident České boxerské asociace (ČBA) Svatopluk Žáček.

DALŠÍ NOVINKY Z AMATÉRSKÉHO RINGU:

„A dlužno dodat, že některé ženy boxují vlastně jako muži,“ dodal s úsměvem a s uznáním v hlase. Těžko s ním lze nesouhlasit.

Jeho slova potvrdily vítězná Sandra Kruková s Helinou Brujevičovou (ve váze do 57 kg, váha do 51 kg se neboxovala, Turkyně Buse Naz Cakirogluová vyhrála nad Polkou Natalií Rokovou bez boje kvůli zranění boxerky od našich severních sousedů).

A také skvělá Brazilka Beatriz Fereiraová proti Semě Caliskanové (váha do 60 kg), Ruska Irina Avtinová proti Švédce Lindě Larssonové (váha do 64 kg), Turkyně Buse Naz Surmeneliová proti Bulharce Melise Jonuzovové (váha do 69 kg), či Nizozemka Nouchka Fontijnová proti Flavii Figueiredové (váha do 75 kg).

Především posledně dvě jmenované vítězky předvedly úchvatné výkony.

A také dvě české bojovnice ve váze nad 81 kg. Ano, nakonec nemusely Vendula Kučerová s Bárou Suchánkovou čelit před finálovým dnem žádné ze soupeřek, jelikož některé nedorazily, další navážila (raději?) méně.

O to ráznější představení obě pražské rivalky, které to měly před tímto duelem 1-1 na zápasy, předvedly.

Obě udělaly za půl rok vlastní rivality obrovský posun a obě ukázaly, že i stokilové dámy mohou předvádět výborný výkon podpořený kvalitní fyzičkou, kterou jim může kde, kdo závidět. „Vidím je naživo poprvé a jsem překvapený. Mile,“ usmíval se během jejich duelu Žáček.

Že svá slova nemyslel jen tak do větru, potvrdil i poté. Zatímco před duelem pronesl, že nechce mluvit do práce reprezentačním trenérům a je na nich, jak složí týmy pro blížící se mistrovství Evropy (nominaci posvěcuje VV ČBA), po konci duelu, který opanovala Kučerová pronesl: „Ta na mistrovství Evropy pojede!“

Pokud měly být dívky, ženy či dámy pouze předkrmem před hlavním chodem, tedy mužskými duely, pak jím skutečně byly. A navýsost lahodným.

Muži na ně s radostí navázaly. Každý z devíti finálových duelů (ve vahách do 63 a 69 kg se boxovaly dva souboje, ve váze do 57 kg se neboxovalo, Francouz Samuel Kistohurry vyhrál bez boje kvůli zranění Kanaďana Erika Basrana) nabídl bez přehánění světový box. Mnohdy velmi vyrovnaný, tak jak se od kontinentálních, světových či olympijských šampionů jednoduše očekává. Důkazem budiž, že žádný ze zápasů neskončil před limitem.

A pokud pro fotbal platí hláška Garyho Linekera o tom, že „sice proti sobě hrají dva týmy, ale vždy vyhrají Němci“, tak pro box by mohlo zlidovět – „boxují proti sobě dva soupeři, ale vždy zvítězí Kubánec“.

Protože to, co ve svých zápasech předvedli bojovníci z ostrova svobody, bylo úchvatné.

Josbany Veitia Soto si ve váze do 52 kg s přehledem pohrál s mladým Francouzem Billalem Bennamem.

La Cruz vs. Bazujev / zdroj foto: facebookLa Cruz vs. Bazujev / zdroj foto: facebook

Andy Cruz Gomez totéž udělal ve váze do 63 kg (finále A) s Thajcem Wongsuwanem Somchayem. Ten přitom nejspíše první kolo dokázal vyhrát, byl aktivní, dostal favorita pod tlak. Jenže ten od druhého kola přeřadil ze trojky na pětku a v tu chvíli asijský bijec přestával stíhat. Cruz si ve druhém a třetím dějství dělal v ringu doslova co chtěl.

Arlen Lopez Cardona podobně vycvičil ve váze do 75 kg zkušeného Itala Salvatoreho Cavallara. Ten se snažil, bojoval, ale vždy tomu něco chybělo. Naopak Lopez si v ringu hrál, bavil, prostě dělal zrovna to, co chtěl.

Paradoxně nejtěžší práci měla největší kubánská hvězda, Julio Cesar la Cruz Peraza. Ten ve váze do 81 kg stejně jako na posledním mistrovství světa narazil na Němce Ibragima Bazujeva, který se dokázal nečitelnému stylu soupeře přizpůsobit a rozhodně mu daleko nepříjemnějším protivníkem, než se před duelem čekalo.

No a ve váze supertěžké nad 91 kg de facto dokázal la Cruzův styl kopírovat o dvacet kilogramů těžší Dainier Cristian Pero Justiz. Jeho brazilský protivník Joel Ramos Silva musel být z juniorského světového šampiona doslova zoufalý. A diváci v hale nevěřícně koukali na to, jak neskutečně pohyblivá může být supertěžká váha.

A jak dopadly ostatní váhy?

Ve druhém finále do 63 kg zvítězil těsně 3-2 na body Brazilec Wanders Oliveira nad v otočeném gardu boxujícím kanadským šikulou Thomasem Blumenfeldem. Stejným výsledkem ovládl finále A ve váze do 69 kg jeho krajan Fernando Luiz Silva nad Turkem Necatem Ekincim. Ten ale odcházel z ringu hodně zklamán, cítil se coby vítěz. A dlužno dodat, že nezaujatý divák mohl mít pocit, že byl přesnější a lepším boxerem v ringu.

Teixeira vs. Castillo / zdroj foto: facebookTeixeira vs. Castillo / zdroj foto: facebook

Každopádně – překvapení to být mohlo, zklamání pro tureckou stranu také, o krádeži ale řeč být nemohla, duel to byl velmi vyrovnaný.

Druhé finále této váhy ovládl „ázerbájdžánský Kubánec“ Lorenzo Collazo Sotomayor, který proti naturalizovanému Norovi Hadimu Srourovi stíhal deptat soupeře a také po očku sledovat, zda mu jeho ještě před šesti lety reprezentační kolegové fandí.

Váhu těžkou pak opanoval mladý a šikovný levoruký Brazilec Abner Teixeira, který si porazil s velezkušeným Ekvádorcem a dvojnásobným olympionikem Juliem Castillem.

Nezbývá než věřit, že jak Grand Prix svoji první padesátku zakončila, tak tu druhou otevře. A že u toho nebude chybět i daleko více fanoušků než tomu bylo v sobotním, skoro letním a také hokejovém podvečeru.

Copyright © 2010-2021 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze