Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

Clarke: K olympiádě přes roli toho, který krotil vášně v duel Joshua – Whyte

  • Napsal Martin Kopunec

Napodobí Clarke své předchůdce Joyceho a Joshuu?Napodobí Clarke své předchůdce Joyceho a Joshuu?LONDÝN – Současný kapitán týmu Velké Británie Frazer Clarke (29 let) během svého bouřlivého života vynechal dvě olympiády, byl třikrát pobodán a stal se svědkem teroristického útoku. Nyní se konečně kvalifikoval do Tokia 2020 a před svým úterním úvodním zápasem s Ukrajincem Tsotnem Rogavou říká: „Je čas se zakousnout a nepustit. To zvládnu.“

Dvoumetrový a více než 110kilový Frazer Clarke strávil posledních dvanáct let za pomyslným sklem, dívající se dovnitř všeho dění. Vždy plný naděje, občas zoufalý, ale jeho pevná vůle nebyla nikdy ohrožena.

DALŠÍ NOVINKY Z RINGU:

Dvakrát se nekvalifikoval na olympijské hry, místo toho byl nucen skrz zaťaté zuby sledovat, jak Anthony Joshua získal zlato v Londýně 2012 a poté, jak se Joe Joyce kontroverzně „spokojil jen“ se stříbrem v Riu 2016.

V minulosti byl třikrát pobodán a při teroristickém útoku v Londýně jen bezmocně přihlížel hrůznému činu. Byl tak blízko, že viděl, jak policie zastřelila pachatele, který najel na Westmisterském mostě automobilem do lidí a další pobodal. A během své práce jako člen ochranky se toužebně díval na profesionální box a říkal si: „Toho bych porazil, toho a toho také...“

Nyní nastal čas, aby svá slova potvrdil. Aby si užíval v záři reflektorů, za kterou se hnal přes deset let. V jedenáctičlenné výpravě boxerů Velké Británie do Tokia 2020 je Clarke je lídrem na papíře i fakticky. „Trvalo to strašně dlouho," řekl skoro až stydlivě pro Sky Sports a opravuje se, když se snaží zdvořile popsat emoce: „Potěšení je jedno z mnoha slov, kterým bych to mohl popsat!“

Byly chvíle, kdy podle jeho slov musel výkonný ředitel britského olympijského boxerského týmu Rob McCracken osobně bojovat za to, aby Clarka udržel u sebe, když se zdálo, že vlastní potenciál možná nikdy nenaplní.

„Pokud neznáte můj příběh, tak jen ve zkratce... tvrdě pracujte a věci se jednou sami začnou dařit tak, jak mají.“

Mimochodem, pokud si myslíte, že být kapitánem týmu, je jen papírová záležitost, pak se pletete. Respektive s tím rozhodně nechoďte na Clarka: „Musíte být důslední. Neustále na sobě pracovat. Věřte si a obklopte se dobrými lidmi. Není konec, dokud není konec. To je poselství, které chci předat mladým v našem týmu – někdy selžete na první překážce, ale můžete se zvednout a zkusit to znovu.”

„Tým Velké Británie mě držel soustředěného, když mi to zrovna nešlo. Teď už jsem dozrál a chápu, co obnáší práce jak v ringu, tak mimo něj.”

Jednou za čas si dá koláč a pivo, což se nebojí se to přiznat. Je mu 29 let a je otcem. Jak sám říká, díky této roli zklidněl. Také přiznává, že slovo disciplína nebylo v jeho slovníku na první stránce.

„Flákal jsem box od pondělí do pátku. Nejen to, vlastně jsem šel trénovat a hned co jsem opustil tělocvičnu, jsem žil normální život. Trvalo mi dlouho, než jsem si uvědomil, že to není o tom jít jen zatrénovat. Je to práce 24 hodin, sedm dní v týdnu. Musíte žít životem profesionálního sportovce. Dospělost mi v tomhle směru určitě pomohla a narození dítěte také. Hodně mi pomáhá i moje krásná partnerka.“

Na této jedinečné cestě prošel dvěma život ohrožujícími situacemi.

V roce 2016 ho při rvačce v nočním klubu pobodali. Od té doby se stal hlasitým bojovníkem proti nožům.

O rok později se Clarke a tři další boxeři týmu GB ocitli v centru teroristického útoku ve Westminsteru, při němž byli zabiti čtyři lidé a terorista. „Dostal jsem se z toho jen o vlásek a vrátil se domů k rodině. Někteří lidé to ten den nestihli,“ řekl tehdy serveru Tokyo2020.org.

Clarke je známý také jako dlouholetý sparingpartner Anthonyho Joshuy.

Velmi bolestivé pro něj bylo, když se díval zpoza ringu na to, jak Joshua a další, které znal, kradou titulky novin, zatímco on dělá ochranku. Práce mu ale díky jeho proporcím a fyzické zdatnosti seděla a přirozeně se hodil k nastolení pořádku na chaotických boxerských akcích.

Když se Joshua a Dillian Whyte (a rozzuření členové jejich týmů) po skončení prvního kola jejich zápasu v roce 2015 poprali, byl to právě mladý Clarke, kdo vtrhl do ringu, aby bojující týmy od sebe oddělil. „Moc se mi to líbilo. Bylo to jedno z nejlepších období mého života,“ říká.

Clarke při zápase AJ vs. WhyteClarke při zápase AJ vs. Whyte

„Jako fanoušek boxu jsem prožíval sen. Byl jsem sedmnáctiletý kluk s talentem, ale o víkendech jsem se pouštěl do špatných věcí. Viděl jsem na vlastní oči zákulisí a strašně mě to bavilo. Byl jsem tam, abych lidi chránil, ale nejlepší zážitek jsem měl z toho, že jsem seděl u ringu a sledoval lidi, ke kterým vzhlížím, lidi, kterým se toužím podobat.“

„Zároveň to byl zvláštní zážitek, protože se to dostalo do fáze, kdy jsem viděl lidi, kteří sklidili velký potlesk, ale já si říkal: 'Já tyhle lidi můžu porazit!'.“

Opravdu? Opravdu tam tiše stál v uniformě a myslel si, že by dokázal knockoutovat hvězdy těžké váhy? „Na sto procent. My boxeři jsme sebevědomí lidé. Zeptejte se mě, jak bych si vedl proti osmnáctiletému Miku Tysonovi? Řekl bych, že bych vyhrál. Takový už jsem. Vždy si říkám, že až přijde čas, tak to zvládnu.“

Clarke vstupuje do olympijské váhové kategorie, kde mezi předchozí zlaté medailisty patřili Lennox Lewis či Vladimir Kličko. Největší tlak však může přijít zevnitř – Joshua a Joyce, jeho předchůdci v supertěžké váze za tým GB –. se vrátili domů se zlatem a stříbrem a od té doby se z nich stali obávaní profesionálové.

„Dalo by se to nazvat tlakem,“ krčí rameny. „Oni měli své vlastní cesty a já mám svou. Budu dělat to, co umím – dobře boxovat a vyhrávat. Jsem individuální osobnost. Oni jsou fantastičtí, ale já si budu dělat věci po svém – doufám, že to lidi bude bavit a bude to slavit úspěch.“

V amatérském ringu se potkal například s Josephem Parkerem, Otto Wallinem, Sergejem Kuzminem či Tonym Yokou. S prvními dvěma prohrál, další dva dokázal také porazit.

Frazer ClarkeFrazer Clarke

Stejně tak dokázal porazit i největšího favorita pro Tokio, Uzbeka Bachodira Jalolova (mohou se potkat nejdříve v semifinále). Ten využil nového pravidla, které umožňuje profesionálním boxerům vstup na olympijské hry. Jalolov je úřadujícím amatérským mistrem světa, který přešel do profesionálního boxu, kde vyhrál osm zápasů rychlými knockouty, aby se nyní vrátil pro olympijské zlato.

„Mně osobně to nesedí,“ říká Clarke. „Jsem ze staré školy – jste olympionik, amatérský boxer. Ale svět se mění. Neříkám, že je to správné nebo špatné. Ale pro mě? Obětujete se a děláte kroky. Tohle je učednictví, pak přejdete do profesionálního boxu. Tak to bylo vždycky.“

„Amir Khan a James DeGale se stali profesionály až po úspěchu na olympiádě. Chtěl bych, aby to tak pokračovalo, ale svět se neustále mění.“

Justis Huni z Austrálie vyhrál během posledního roku pět profesionálních zápasů a stejně jako Jalolov plánoval na olympiádu přejít zpět k amatérskému boxu. Ve svém posledním profesionálním zápase, kdy knokautoval bývalého ragbistu Paula Gallena, si ale poranil ruku, což ho z účastí v Tokiu vyřadilo.

Frazer ClarkeFrazer Clarke

Je tedy pendlování mezi amatérem a profesionálem nevýhodou? „Je to jiný sport, takže by to určitě mohlo být nevýhoda,“ myslí si Clarke, který v roce 2018 ovládl hry Commonwealthu a začal novou etapu ve své kariéře. Začal sám sebe brát vážně, a proto by jej tak měli brát i jeho soupeři.

„Jsem chytrý boxer, jsem zkušený," varuje budoucí protivníky. „Mohl bych ale zapracovat na své obraně. Lidé tvrdí, že jsou moje zápasy atraktivní, a tak to i zůstane. Rád rozdávám rány, mám rychlé ruce, dobré myšlení, skvělý pohyb, jsem silný a doopravdy umím boxovat. Když je potřeba, zakousnu se a nepustím. To umím skvěle.“

Clarke se v tréninkovém centru týmu GB v Sheffieldu pohybuje od roku 2009, kdy poprvé nastoupil cestu k olympiádě, která se mu dvakrát nevydařila. Od té doby přibyla na stěně vedle Audleyho Harrisona (zlatý medailista v supertěžké váze ze Sydney 2000) mimo jiné také fotografie Joshuy.

„Tohle je můj sen,“ říká Clarke při pohledu na své hrdiny na zdi.

„Předávání medailí a celý ceremoniál bude fantastický (byť bude netradiční), ale ještě lepší bude, až se vrátím do této tělocvičny a uvidím na této zdi svoji fotografii. Přivedu sem svoje děti a půlku rodného města Burton. Všichni si asi mysleli, že se to nikdy nestane. Teď je to v mých rukou a já mám šanci to uskutečnit.”

A pak směr profesionální ring své hrdiny prohnat a dostát svých slov: „Toho bych porazil, toho taky a toho taky...“

AJ a ClarkeAJ a Clarke

Copyright © 2010-2021 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze