Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

VIDEO Olympijští vítězové v profi-ringu: Když boxu vládnou ostří kazašští hoši

  • Napsal Antonín Vavrda

Danijar JeleussinovDanijar JeleussinovPRAHA – Olympijský vítěz = úspěšný profesionální boxer? Tato rovnice sice celkem sedí, ale jak zjistíme v naší nové pravidelné letní rubrice, není tomu tak úplně vždy.

V průběhu letních deseti týdnů vás seznamujeme s olympijskými vítězi od her v Atlantě 1996 a ukazujeme vám, jak se (ne)prosadili v profesionálním boxu. Tentokrát je řada na velterové váze.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY:

ATLANTA 1996 A SYDNEY 2000 – OLEG SAJTOV (Rusko, nikdy do profesionálního ringu nezamířil)

Jak vám náš dnešní přehled ukáže, velterovou váhu si v posledních dvou dekádách pro sebe pronajali boxeři z bývalého Sovětského svazu. Olympijské hry v Atlantě a Sydney patřili v této váze ruskému bijci Olegu Sajtovovi.

Tomu při první cestě za zlatem dělal největší v semifinále Portoričan Daniel Santos, který se mohl později pochlubit celkem solidní profesionální bilancí. Ve finále si Sajtov poradil s Kubáncem Juanem Hernándezem Sierrou, který tak i podruhé zůstal pod pěti olympijskými kruhy krůček od titulu. Pro oba to byl jeden ze tří duelů na velké mezinárodní akci, ve finále na MS 1995 slavil Kubánec, rok po hrách v Atlantě pak v semifinále naopak Rus.

A byť nestartoval na světových šampionátech v letech 1999 až 2003, představil se mistr Evropy 1998 a 2004 pod pěti olympijských kruhů také v letech 2000 a 2004. Dlužno dodat, že hodně úspěšně. V Sydney z toho bylo opět zlato, když ve finále zničil Ukrajince Sergeje Dotčenka (ve čtvrtfinále zdolal Ázerbájdžánce Ruslana Chairova až na pomocné body), v Aténách bronz. Po hrách pak muž, který vystudoval žurnalistiku svoji sportovní kariéru uzavřel.

SYDNEY 2004 – BACHTIJAR ARŤAJEV (Kazachstán, nikdy do profesionálního ringu nezamířil)

Kde se vzal, tu se vzal kazašský bijec Bachtijar Arťajev, který v roce 2004 u protinožců zaskočil vlastně všechny favority. Jednadvacetiletý rodák z Tarazu nebyl špatný boxer, to určitě ne, ovšem jeho triumf v Sydney se dá považovat za překvapení.

Arťajev nikdy nebyl mistrem světa (dvakrát bronzový), ani asijským šampionem (v roce 2006 už ve střední váze vybojoval stříbro). Přesto v australské metropoli dominoval, nejtěžší práci měl s Rusem Olegem Sajtovem, kterému v semifinále turnaje zabránil v získání cenného zlatého olympijského hattricku po výsledku 20-18. Ve finále si s Kubáncem Lorenzem Aragonem Armenterosem poradil již celkem snadno 36-26. Arťajev momentálně pracuje ve vlasti coby sportovní funkcionář.

PEKING 2008 – BACHYT SARSEKBAJEV (Kazachstán, nikdy do profesionálního ringu nezamířil)

Jako kdyby neměli Kazaši dost, také v Pekingu opanoval bijec z této země velterovou váhu. A opět šlo tak trochu o překvapení. Sarsekbajev byl sice šampionem Asijských her z roku 2006, na světovém šampionátu ale nikdy na medaili nedosáhl, když jednou vypadl hned na úvod svého účinkování, podruhé pak ve čtvrtfinále.

Navíc bylo tomuto levorukému bijci z Pavlodaru v době konání her v Pekingu už sedmadvacet let. Přesto se může Sarsekbajev kromě olympijského zlata pyšnit také tím, že dvakrát porazil skvělého Kubánce Erislandy Laru. Ten na rozdíl od něj ale do profesionálního ringu zamířil. Kazach si po triumfu nad jiným Kubáncem – Carlosem Banteauxem – ve finále olympijského turnaje došel ještě o zlato na asijském šampionátu a následně kariéru ukončil.

LONDÝN 2012 – SERIK SAPIJEV (Kazachstán, nikdy do profesionálního ringu nezamířil)

Už vás to musí nudit, ale ano, také hry v Londýně ovládl Kazach. A dokonce byl v době svého úspěchu ještě o dva roky starší než jeho předchůdce. Na rozdíl od Sarsekbajeva ale uspěl Sapijev také na světovém šampionátu, jde o dvojnásobného mistra světa v lehkém velteru. Při své první cestě za zlatem na MS zastavil v roce 2005 současného kouče slovenské reprezentace Pavla Hlavačku.

Na olympijských hrách o sedm let později si úřadující vicemistr světa této váhy poradil v semifinále se skvělým Rusem Andrejem Zamkovojem, aby ve finále zdolal mírné překvapení turnaje – domácího Freda Evanse. Ten v semifinále hodně těsně (a sporně?) přešel přes úřadujícího světového šampiona Tarase Šelesťjuka. Zatímco oba tito bijci už jsou v profesionálním ringu, Sapijev do něj po konci amatérské kariéry nezamířil.

RIO 2016 – DANIJAR JELEUSSINOV (Kazachstán, do profesionálního ringu zatím nezamířil)

Ano, zase Kazach. Také v Brazílii ovládl velterovou váhu bijec z této bývalé sovětské republiky. Ten tak úspěšně navázal na své předchůdce, pravidelně se střídající v jednom olympijském cyklu. Mistr světa z roku 2013, který o dva roky později nestačil na světovém šampionátu na fenomenálního Maročana Mohameda Rabiiho, byl pod pěti olympijskými kruhy pod sochou Ježíše Krista suverénní.

Ve finále si Jeleussinov poradil s uzbeckým bijcem Šachramem Gijasovem, který letos na přelomu dubna a května ovládl ve velteru Asijský šampionát. Ve finále si poradil s kazašským rivalem. Nikoliv ale Jeleussinovem, ale Ablajchanem Žussupovem. Že by budoucí olympijský šampion z Tokia 2020?

Copyright © 2010-2022 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze