Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

VIDEO Olympijští vítězové v profi-ringu: v amatérech byl Gamboa hurikánem, ale...

  • Napsal Antonín Vavrda

Yuriorkis GamboaYuriorkis GamboaPRAHA – Olympijský vítěz = úspěšný profesionální boxer? Tato rovnice sice celkem sedí, ale jak zjistíme v naší nové pravidelné letní rubrice, není tomu tak úplně vždy.

V průběhu letních deseti týdnů vás seznamujeme s olympijskými vítězi od her v Atlantě 1996 a ukazujeme vám, jak se (ne)prosadili v profesionálním boxu. Nyní je řada na váze muší.

PŘEDCHOZÍ DÍLY OLYMPIJSKÉHO MINI-SERIÁLU:

ATLANTA 1996 – MAIKRO ROMERO (Kuba, do profesionálního ringu nikdy nezamířil)

Není váha našeho ohlédnutí, ve které by nebyl někdo z kubánské boxerské školy. Těžko se tomu lze divit. Hry v Atlantě ovládl v druhé nejnižší váhové divizi první rodák z Guantánamo v našem dnešním historickém okénku Maikro Romero.

Muž, který až rok po Atlantě vybojoval titul mistra světa, ovšem už v lehké muší váze, až do finálového souboje dominoval. V boji o zlato pak předvedl strhující a naprosto vyrovnanou bitvu s Kazachem Bulatem Jumadilovem, kterého zdolal až 12-11. Romero startoval také na olympiádě v Sydney, kde vybojoval už v lehké muší váze bronz. Asi nepřekvapí, že i Romero patří do dlouhého seznamu kubánských bijců, kteří se nikdy mezi profesionály nepodívali.

SYDNEY 2000 – WIJAN PONLID (Thajsko, do profesionálního ringu nikdy nezamířil)

První boxerské zlato pro Thajsko po 44 letech vybojoval u protinožců Wijan Ponlid, který následně odešel do profesionálního ringu, ovšem věnoval se coby národní hrdina národnímu sportu – thajskému boxu.

V Sydney zdolal Ponlid ve finále olympijského smolaře Bulata Jumadilova, který přitom rok předtím dosáhl na své první velké mezinárodní zlato, když ovládl mistrovství světa v Houstonu. Na olympijských hrách ale ze dvou startů vybojoval „jen“ dvě stříbra. Mimochodem, ve čtvrtfinále si Kazach poradil s jistým Arménem Vikem Darčinjanem...

ATÉNY 2004 – YURIORKIS GAMBOA (Kuba, mistr světa tří váhových divizí)

„Cyklón z Guantánamo“ neměl v Aténách absolutně žádnou konkurenci. Tehdy třiadvacetiletý Gamboa zničil všechno, co mu stálo v cestě, a s přehledem vybojoval olympijské zlato. Rok na bral na mistrovství světa bronz – už v pérové váze – a přes tréninkový kemp ve Venezuele utekl do Německa a následně do USA za svým profesionálním snem.

Ten se mu podařilo naplnit tak napůl. Ano, vybojoval tituly mistra světa ve třech vahách, na druhou stranu, zápas s americkým fenoménem Terencem Crawfordem ukázal jeho obrovské nedostatky v defenzivní činnosti a od té chvíle šla jeho kariéra rychlým spádem směrem dolů.

Aténská olympiáda byla v této divizi hodně zajímavá. Ve finále si Gamboa poradil s Francouzem Jéromem Thomasem, který má stejně jako Jumadilov dvě olympijské medaile, ani jednu zlatou, je mistrem světa a dvojnásobným medailistou z mistrovství Evropy. Ve čtvrtfinále turnaje pak skončil Namibijec Paulus Ambunda, pozdější mistr světa mezi profesionály.

PEKING 2008 – SOMJIT JONGJOHOR (Thajsko, do profesionálního ringu nikdy nezamířil)

Už v roce 2003 se stal světovým šampionem, ovšem v Aténách narazil v osmifinále na jistého Yuriorkise Gambou, kterého přitom právě při cestě za světovým zlatem doma v Bangkoku porazil ve čtvrtfinále.

Na hry v Pekingu přijel coby vicemistr světa a tentokrát už dokráčel i pod pěti olympijskými kruhy ke zlatu, když ve všech duelech jasně dominoval. Největší potíže měl paradoxně už v prvním kole s Eddiem Valenzuelou z Guatemaly. Stejně jako jeho krajan Ponlid se mezi profíky věnoval thajskému, nikoliv klasickému boxu.

LONDÝN 2012 – ROBEISY RAMÍREZ (Kuba, do profesionálního ringu zatím nezamířil)

Kubánsko-thajské střídání zlatých olympioniků v muší váze pokračuje také v britské metropoli, kde dominoval teprve devatenáctiletý talent Robeisy Ramírez, který si zlatý olympijský „večírek“ zopakoval také v Riu, ovšem už v bantamové váze. V Londýně neměl konkurenci, zajímavostí budiž, že Ramírez dosud nemá ve své sbírce titul mistra světa. Zda jej vybojuje třeba v profesionálním ringu, to je zatím ve hvězdách.

RIO 2016 – ŠACHOBIDIN ZOJROV (Uzbekistán, do profesionálního ringu zatím nezamířil)

Na Asijských hrách či šampionátu byl Zojrov pokaždé stříbrný, v brazilském Riu si ale dokráčel až ke zlatu, když byl ve všech duelech dle bodových naprosto přesvědčivý a pokaždé zvítězil 3-0 na body. A to včetně finále, které ale nakonec vyhrál diskvalifikací soupeře. Důvodem byl pozitivní dopingový nález jeho soupeře Miši Alojana z Ruska. Zajímavostí budiž, že Zojrov dosud nemá medaili z mistrovství světa, na tom letošním nestartoval, v roce 2011 i 2015 vypadl vždy v 1. kole.

Copyright © 2010-2021 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze