Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

Eschner: 'Bare Knuckle je výzva, pořád mám v sobě tu agresi.' Do ringu se těší i Bytyqi

 Eschner a Řehák / zdroj foto: Crazy Production Eschner a Řehák / zdroj foto: Crazy ProductionÚSTÍ NAD LABEM – Velkou premiéru uvidí fanoušci bojových sportů dnes večer v ústecké Slunetě na Boxing Live. V prvním zápase dle pravidel tzv. „holých kloubů“ (Bare Knuckle) si to rozdají známý tvrďák Stanislav Eschner a bývalý kulturista a nyní velký milovník boxu i MMA, Michal Řehák. „Kdyby to byl klasický box, ani s ním nejdu, byla by to šaškárna. Tady je to jiné, jediný úder může skutečně rozhodnout,“ říká jednatřicetiletý pražský rodák, který se stal na jaře poprvé otcem.

Hlavním duelem večera pak bude ten mezi Fabianou Bytyqi (15-0-1, 5 KO) a Claudií Ferenczi (20-75-8, 10 KO), se kterou se již jednou utkala před čtyřmi lety. A byť tentokrát nepůjde o titulovou obhajobu české hvězdy, i čtyřiadvacetiletá ústecká boxerka se do ringu pořádně těší. Vždyť naposledy boxovala na Kladně loni v listopadu.

DALŠÍ NOVINKY Z RINGU:

Jak se těšíš na svoji premiéru v Bare Knuckle?

Přeci jenom je Bare Knuckle je u nás v Česku nová věc a dokud to nevyzkouším na vlastní kůži, nemohu říct, co od toho čekat. Pracuje ve mně ale úplně stejný adrenalin jako před klasickým zápasem v boxu, i když možná paradoxně jsem o něco více v klidu.

Lukáš (Konečný) říkal, že se mu ten nápad úplně nezdál a snažil se ti ho průběžně rozmlouvat. Ty jsi ale hodně chtěl toto zkusit. Proč?

Nevím o tom, že by mi to Luky nějak výrazně rozmlouval. Každopádně jsem na tohle dost veliký blázen a když jde o něco nového, tak proč toho nevyužít a nevyzkoušet. (úsměv)

Hraje v tom roli i tvá minulost, přece jen jsi něco na ulici zažil, nyní vlastně opět holé klouby, ale v ringu, dle pravidel...

Určitě ve mně zůstala nějaká ta agrese a bláznivost ještě z mládí, z doby, než jsem se odstěhoval z Prahy do Ústí nad Labem za Lukášem. Ale teď už na nic z těch kravin, co jsem dělával v Praze, nemám ani pomyšlení. Kromě toho jsem se přestal stýkat s lidmi, kteří průsery smrděli na dálku. Za prvé mi hodně pomohl se vším Lukáš, protože on je člověk, kterého respektuji a vždycky budu. Díky tomu, že mi dal šanci trénovat pod ním v Ústí, vídat ho každý den v tělocvičně, mě měl vlastně furt pod dohledem, což mi pomohlo se uklidnit, a dostat se tam, kde jsem teď. Za druhé se mi narodila krásná dcerka Mia, a i když je to teď hodně náročný s časem, kvůli práci a tréninkům, tak se snažím být tu pro ni, a být ten správný otec. I když to moje polovička málokdy vidí, a dostávám od ní doma za něco furt ceres, tak se snažím dělat, co můžu, a pomáhat, jak můžu. (usmívá se)

BYTYQI: Nikoho nepodceňuji, vím, co vše unese!

Jak se těšíš opět po pauza do ringu?
No, hrozně moc. Je hodně psychicky vyčerpávající udržovat se v nějaké formě a být v neustálém tréninkovém tempu, když je zápas v nedohlednu. Takže se moc těším, až si to tam večer pořádně užiju.

Nakonec po čtyřech letech odveta s Ferenczi, co to pro tebe znamená?
Bohužel jsme v situaci, v jaké jsme. Není velká možnost výběru soupeřek z dalekých zemí. Jsme nuceni sáhnout co nejblíže k nám, a ještě vyhlížet země tak, aby šlo soupeřku vůbec pustit k nám a zpět třeba jen pod podmínkou testu na covid-19. A já jsem ráda, že přes všechny překážky vůbec nějaká soupeřka přijela a já můžu zpět do ringu. I když nepůjde o titul.

Nemyslím to nějak zle, ale nehrozí podcenění? Přece jen, netitulový duel, se soupeřkou, kterou už jsi jednou jasně přeboxovala. Pro páteční večer jsi jasná favoritka.
Nikdy nikoho nepodceňuji. Je to mě zápas jako každý jiný. Od loňského listopadu jsem nestála v ringu, neměla jsem přes půl roku pořádné sparingy. A je to stále box. Něco zaspíte a zápas může mít naprosto odlišný průběh, než se očekává. Takže jdu do ringu s tím, že tam nechám všechno.

Bytyqi a FerencziBytyqi a Ferenczi

Mimochodem, soupeřka stihla od vašeho posledního setkání přesně 49. zápasů, s tebou uzavře další padesátku duelů v profesionálním ringu…
Její zápasové tempo je neuvěřitelné. Ač její bilance není nejpříznivější, zkušeností má na rozdávání. A není to holka, která by padala na zem před limitem. Sama jsem si s ní zápas už jednou vyzkoušela, takže vím, že něco snese. (usmívá se)

Kdy myslíš, že je reálné, že bys obhajovala pás? Ještě letos třeba v Německu, nebo spíše ne? Máte nějaké informace?
To si absolutně netroufnu říct. Myslím, že je to dost ve hvězdách a nezáleží to vůbec na mě, ani manažerovi z SES Boxing, ale vše tak trochu leží v rukou osudu a bude se to odvíjet dle toho, jak bude pokračovat dění kolem koronaviru a jak se s tím vším svět vypořádá. Mé tajné, i když asi nereálné přání ale je, abychom to stihli do konce roku!

Jsi ráda, že jdeš o váhu výše? Přece jen bylo v létě vidět, že ti chutnalo…
Co si budeme povídat, během izolace se ručička na mé váze vyšvihla skoro k šedesátce. (smích) Což je od atomu (váhové kategorie, kde drží pás mistryně světa) sakra daleko. Ale nezoufám, teď jsem zpět na padesáti kilech, kde se to už budu zase snažit udržet. Kdyby se náhodou svět vyléčil a přišla konečně šance pás obhájit!

Proč to nakonec nevyšlo pod hlavičkou české organizace Bare Knuckle Boxing CZ (BKB CZ)?

Věděl jsem o tom, že se chystá nějaká nová organizace v Praze, a popravdě jsem nad tím i přemýšlel, ale to byla doba, kdy ještě všechno bylo v pohodě, před koronou. To jsem ještě přemýšlel tak, že může přijít nabídka na nějaký slušný zápas v cizině. V tu dobu, kdy vše bylo ještě v klidu, jsem hodně cestoval na zápasy do ciziny, a nechtěl jsem riskovat, že se stane nějaký úraz, který by mě pak na nějakou dobu mohl distancovat z boxu, protože BKB je trochu víc nebezpečný, co se týče zlomenin atd. Jak začala všechna ta omezení a zavírání hranic, tak jsem si říkal, že bych rád využil každé příležitosti na zápas. Víš, když nemám žádnou motivaci a je mi jasné, že dlouho nic nebude, tak jsem schopný se vyžrat až na 98 kg tak, jak tomu bylo, když jsem byl měsíc doma v izolaci s koronavirem. Potřebuji vědět, že to pro něco dělám, pro něco makám, a že trénuji, abych se mohl pak ukázat a zúročit vše v ringu! Mám dvě různé metody trénování. Ta první je, že to dělám sám pro sebe a baví mě to a nedokážu si ani den bez tréninku představit, cítím se po tréninku líp, ale je to jinak nastavený v hlavě, než když trénuji třeba měsíc, dva před zápasem. To jsou tréninky mnohem tvrdší a náročnější, protože si to vnímám jinak, žádné ošizování, nic takového v hlavě v tu chvíli nemám, při každém tréninku padám na hubu. Pravidelně dvakrát denně, když musím dodělávat váhu, tak i třikrát denně. Doma kňučím, jak mě všechno bolí, ale díky tomu vím, že jsem na zápas opravdu připravený a dal jsem do přípravy všechno. A o tom to je. (úsměv)

Je pro tebe Řehák nebezpečným soupeřem? Mimo jiné občas trénuje s Viktorem a Erikem Agateljany, které i ty dobře znáš...

Kdyby šlo o klasický box v rukavicích, tak bych do toho zápasu asi ani nešel, protože by to byla šaškárna. Řehák boxer není a v boxu se se mnou nemůže rovnat, ale tohle bude jiný. Tady nebezpečný bude, přeci jenom, když jde o zápas holými klouby, tak je to takový padesát na padesát, stačí opravdu jeden dobře trefený úder a je po všem. Určitě do toho nechci jít bezhlavě, musím být chytrý a šikovný. A věřím že to bude na úspěch stačit.

Je to bitva o největšího tvrďáka Ústí?

Tak to asi bude brát Michal. (směje se) Ale mě o tohle vůbec nejde. Kdybych chtěl být největší tvrďák Ústí, tak s ním nejdu do zápasu podle pravidel. (úsměv) Je to pro mě klasický zápas jako vždy a chci vyhrát! Hlavně to je pro mě poslední duel coby obyvatele Ústí, protože od příštího měsíce se kvůli práci stěhujeme s rodinou zpět do Prahy, takže se budu chtít co nejlépe ukázat před domácím publikem a místními, co fandí.

Zmínil jsi dcerku. Jak moc si užíváš roli tatínka?

Být otcem je úžasný pocit, ale je to všechno taky mnohem náročnější, jak s tréninky, tak s prací. A do toho rekonstruujeme baráček, malá se tak dvakrát v noci budí, takže se vzbudím i já. Ale jak říkám, není na světě nic krásnějšího než být hrdým otcem. (pousměje se)

Nemáte povoleno vkládat komentáře.

Copyright © 2010-2020 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze