Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

Shields: učedník, který přes Holyfielda a Tuu zamířil až ke kubánským tanečníkům

  • Napsal Martin Kopunec

Shields a HolyfieldShields a HolyfieldPRAHA – Pondělní odpoledne patří na našem webu mini-seriálu, který se věnuje boxerským trenérům. Dnes vás seznámíme s Američanem Ronniem Shieldsem, který se mihl mimo jiné také v rohu legend těžké váhy Mika Tysona či Davida Tuy.

Dlouho před tím, než se Ronnie Shields stal světovou špičkou mezi trenéry a vedl nejlepší boxery posledních čtyř dekád, byl on sám úspěšným boxerem.

Příběh Shieldse se začal psát 6. června 1958 v americkém státě Texas. Stejně jako mnoho dalších černošských chlapců vyrůstajících na jihu Spojených států v šedesátých letech, neměl kvůli své barvě kůže lehké dětství. Možná právě proto jej jeho kroky zavedly do boxerského gymu.

VÍCE Z RUBRIKY:

Amatérská kariéra se mladému bojovníkovi povedla skvěle. První velký úspěch zaznamenal již v roce 1974, kdy se stal americkou olympijskou nadějí v pérové váze. V následujícím roce už tuto váhu ovládl v rámci celonárodního měření sil pod hlavičkou Golden Gloves.

V letech 1976 a 1978 pak vyhrál Golden Gloves také v lehkém velteru. Po prvním z těchto úspěchů věřil, že by se mohl probít na olympijské hry do kanadského Montrealu. V cestě ale stál jistý Sugar Ray Leonard.

Ten o dva roky mladšího Shieldse vypráskal hned v prvním kole (čtvrtfinále) americké olympijské kvalifikace a bylo po olympijském snu. Mimochodem, není bez zajímavosti, že panování Shieldse Golden Gloves v lehkém velteru přerušil v roce 1977 jiný pozdější boxerský velikán – Thomas Hearns.

O tři roky později byl svému olympijskému snu blíže – probil se až do finále americké kvalifikace. V něm ale nestačil na Johnnyho Bumphuse, levorukého mladíka z Tacomy. Ani ten se ale pod pěti olympijskými kruhy nepředstavit, byť nezemřel s týmem při leteckém neštěstí v Polsku. Důvod jeho neúčasti není třeba dlouze vysvětlovat, o bojkotu Západu her v Moskvě 1980 se toho napsalo již hodně.

Ale zpět k Shieldsovi. Ač se mohl chlubit parádní bilancí 242 výher a 21 porážek, už nebyl důvod, aby v amatérském ringu dál zůstával. V tom profesionálním se ale jeho talent nikdy naplno neprojevil, bilance 26-6-1 (19 KO) sice není špatná, během osmi let ale na titul mistra světa nedosáhl.

Po desetikolové prohře s Vincentem Relefordem v roce 1988 tak pověsil rukavice na pověstný hřebíček. Byl čas jít dál. Už v té době začínal spolupracovat s legendami trenérského řemesla – Louem Duvaem a Georgem Bentonem.

„Když jsem ukončil kariéru a začal jako trenér, můj první boxer, se kterým jsem pracoval, byl Evander Holyfield. Ten kluk naši spolupráci miloval a já se do role trenéra zamiloval spolu s ním,“ vzpomíná na své začátky Shields. „Hned poté mně Lou svěřil i Meldricka Taylora a Tyrella Biggse, vážně jsem si to užíval,“ dodal s úsměvem.

Jen u těchto jmen nezůstal, řemeslu se učil od věhlasných trenérů i hvězdných boxerů. Po Holyfieldovi, Taylorovi a Biggsovi přišli Mike Tyson, David Tua, Pernell Whitaker, Vernon Forrest a mnoho dalších.

O svých boxerech pak s odstupem času mluvil vždy jen pozitivně a podobně jako většina dalších trenérů, také on vyjmenoval jména, která v jeho očích vynikala.

„Nejtvrdší bradu měl bezpochyby Holyfield. Byl to chytrý boxer, který i přes svoji relativně malou výšku boxoval jako těžká váha a byl mezi všemi těmi obry nejrychlejší. Dostával od nich rány jako od koně, ale ustál to. Jeho brada byla jako ze železa. Samozřejmě i Tua byl neuvěřitelně odolný, ale nikdy neboxoval s tak velkými jmény jako Holyfield.”

„Tua byl ale zase dokonalý ranař. Nejtvrdší rváč, kterého jsem kdy trénoval. Viděli jste někdy jeho nohy? Obvod jeho stehen byla větší než těla soupeřů. Nikdo s ním nemohl pohnout ani o píď. Zároveň byl i chlapík s nejsilnějším úderem, jaký jsem zažil. Jasně, našli se lidi jako Ike Ibeabuči, do kterých bušil a nic se nestalo, ale také ukončoval souboje v prvních vteřinách souboje. Co třeba John Ruiz a jejich expresní zápas?“

Pochopitelně došlo i na slova o Miku Tysonovi. „Těžko mohu hodnotit jeho sílu, protože jsem ho trénoval pouze na zápas s Lennoxem Lewisem. A v té době už to nebyl ten Mike Tyson, kterého všichni známe,“ vysvětlil.

Ani jeden z výše uvedených boxerů však nebyl dle něj ten nejlepší, se kterým pracoval. „Tím byl zcela jistě Pernell Whitaker. Byl to nejrychlejší, nechytřejší a nejtalentovanější bojovník, jakého jsem kdy viděl. Byl dokonalý,“ dodal Shields.

Ten v současné době připravuje Kubánce Erislandu Laru (před ním vedl také Guillerma Rigondeauxe), americký talent jménem Jermall Charlo, nebo Poláka Artura Szpilku, se kterým ale zažil tuto sobotu nepříjemné rozčarování v podobě nečekané porážky od Adama Kownackiho...

Nemáte povoleno vkládat komentáře.

Copyright © 2010-2017 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze