Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

30 let po šoku: Douglas trénuje mládež bez peněz, Tyson pěstuje trávu a hledá Wildera

  • Napsal Antonín Vavrda

Douglas knockoutoval TysonaDouglas knockoutoval TysonaPRAHA – To datum zůstane navždy zapsáno v historii boxu velkým písmem. Dne 11. února 1990 se zrodilo jedno z největších překvapení nejen rohování, ale sportu jako takového. James „Buster“ Douglas (37-6-1, 24 KO) v japonské metropoli – Tokio Dome – v deseti kolech knockoutoval do té doby neporaženého (a dle mnohých neporazitelného) Mika Tysona (50-6, 44 KO).

40 tisíc natěšených fanoušků v aréně, miliony u televizních obrazovek po celém světa. Na jedné straně nejobávanější bojovník své doby. Třiadvacetiletý Mike Tyson, který vstupoval do ringu s bilancí 37 výher z 37 zápasů. 33 ukončil před limitem, jako první navíc dokázal v těžké váze sjednotit všechny tehdejší organizace – WBC, WBA a IBF.

VÍCE K ZÁPASU DOUGLAS VS. TYSON:

Na straně druhé náhradník, podceňovaný to bojovník, brzo třicetiletý James „Buster“ Douglas (28-4-1, 18 KO). Dlužno dodat, že neprávem, Douglas před střetem s Tysonem (původně se měl utkat s Evanderem Holyfieldem) porazil Trevora Berbicka i Olivera McCalla. Oba s přehledem na body.

Přesto vypsali bookmakeři kurz 42 ku 1 na jeho triumf. Douglas pak v ringu donutil postupně nervózní fanoušky trhat tikety. Od úvodu byl lepší, natrefoval daleko více úderů, dokázal postupně zavřít favoritovi oko. Přesto ten mohl vyhrát, v osmém kole poslal Douglase do těžkého downu, rozhodčí Octavio Meyran jej pak skutečně počítal déle než vyměřených deset vteřin.

Tu noc ale prostě a jednoduše měla skončit krutovláda Mika Tysona, který žil pod vlivem Dona Kinga život daleko vzdálený špičkovému profesionálovi. Naopak Douglas dal do přípravy všechno, mimo jiné ho posílila i (veřejnosti utajená) smrt maminky pouhých 23 dní před zápasem. Bijec přezdívaný „Buster“ chtěl zvítězit i pro ni.

Buster Douglas slavíBuster Douglas slaví

A v desátém kole se mu to také povedlo. Paradoxně výsledek uškodil oběma.

Pro oba to byl vlastně konec cesty vzhůru kariérami. Tyson stihl ještě čtyři zápasy, na střet s Holyfieldem ale na začátku 90. let už nedošlo, obávané „Zvíře“ skončilo za mřížemi, po návratu se už z něj stal stroj na peníze, byť on sám tvrdil něco jiného.

A Douglas? Ten byl měsíc vláčen od slyšení ke slyšení kvůli onomu spornému počítání v osmém kole. „Vlastně mi tím Don King zkazil veškerou radost. Opravdu, dokázal jsem něco, na co jsem se vždy těšil, ale vzápětí se to všechno proměnilo v noční můru,“ svěřil se před pár dny pro AP dnes devětapadesátiletý rodák z Columbusu.

Když o osm měsíců později nastoupil proti Evanderu Holyfieldovi, vážil o šest kilo více než proti Tysonovi. A byl zdemolován ve třech kolech. „Pro mě to ale byla vlastně úleva, i když mě mrzelo, že je konec, tak jsem byl nakonec vlastně rád,“ přiznal s odstupem času Douglas. Moc dobře ví, že i kdyby vyhrál, tak by po něm Don King šel tak dlouho, než by padl.

Kariéru ukončil v roce 1999, o šest let dříve než jeho rival z tokijského souboje (oba tak skončili shodně ve 39 letech). Jeho další kroky? Už klidný život v rodném městě ve státě Ohio, kde trénuje děti bez finančních možností v Thompsonově komunitním centru.

Proč slovíčko „už“? Douglas se po prohře s Holyfieldem stáhl poprvé do ústraní, daleko od boxu. Ale blízko problémům. Kašlal na životosprávu i zdraví. Dle vlastních slov hleděl smrti do očí. „Jednoho dne jako by se přede mnou rozsvítila žárovka. Měl jsem šanci se vrátit zpět do pořádného života, nebo zemřít. Zvolil jsem si první cestu,“ vysvětlil, proč se rozhodl v roce 1996 vrátit do ringu.

Úspěšně, než ho v červnu 1998 knockoutoval v prvním kole Lou Savarase. Daleko tvrdší ránu dostal ale 14. prosince, dva dny po 176 vteřin trvajícím vítězném souboji s Warrenem Williamsem. Na parkovišti před prádelnou byl v Columbusu postřelen jeho o tři roky mladší bratr Robert. Po převozu do nemocnice zemřel.

Douglas nyní / zdroj foto: Yahoo SportDouglas nyní / zdroj foto: Yahoo Sport

Douglas se v únoru 1999 definitivně rozloučil s aktivní kariérou další expresní výhrou, nad Adrem Crowderem. A rozhodl se ve svém rodném městě pomáhat potřebným.

Žije totiž primárně z nezávislých zdrojů, z toho, co centrum pro své zaměstnance vybere od dárců. „Cítím se skvěle, naplňuje mě to. Vím, že dělám dobrou věc,“ usmívá se a reportérům ukazuje své svěřence i kancelář, ve které je zaplaven dopisy z celého světa. Byť na něj možná média zapomněli, obyčejní lidé nikoliv.

Pro své chráněnce pak je vlastně bohem. „Pro mě je neuvěřitelné, že přede mnou stojí přemožitel Tysona. A ten člověk mi předává své zkušenosti,“ září při povídání s novinářem AP jedenáctiletý Colton Matson. Douglas ho trénuje už pět let.

Zda půjde jednou v jeho stopách, k tomu vede ještě dlouhá cesta. Pro ex-mistra světa je ale důležité, že se Colton a další nepoflakuje po ulicích. A že má každodenní náplň života. „Opravdu je pro mě inspirací. Vždyť tehdy porazil nejlepšího boxera na světě,“ dodává Matson, než se opět postaví do ringu a poslouchá pokyny svého kouče.

Douglas nyní / zdroj foto: Yahoo SportDouglas nyní / zdroj foto: Yahoo Sport

Douglas nyní / zdroj foto: Yahoo SportDouglas nyní / zdroj foto: Yahoo Sport

A co dělá ten, který do roku 1990 vstupoval coby nejlepší a nejobávanější boxer na zemi, přilehlých planet a celého vesmíru?

Cesta životem Mika Tysona byla možná ještě daleko trnitější od problémů se zákonem až po smrt dcery Exodus. Nakonec se ale dle všeho našel u toho, co jej stálo například triumf nad Andrewem Golotou, kterému mu dvou kolech nadvakrát přerazil sanici – u pěstování konopí.

Pro léčivé účely pochopitelně. Ty ostatně konopí, respektive některé jeho složky skutečně mají. Tyson pro tyto účely už od roku 2016 vlastní obrovský pomezek (40 akrů) v jižní Kalifornii. „Marihuana mi po konci kariéry hodně pomohla, trápila mě úzkost, a i fyzická bolest,“ přiznal loni Tyson, který se opakovaně léčil ze závislosti na drogách a alkoholu.

„Že teď obhajuji marihuanu, ještě neznamená, že budu chodit mezi děti a nabízet jim jointa. Ke všemu je třeba přistupovat zodpovědně,“ dodává muž, který se stále více objevuje také poblíž boxerské (fighterské scény), kdy rád předává své zkušenosti komukoliv, kdo je ochotný naslouchat. A přestože ho tato činnost baví, na dráhu trenéra se zatím nevydal. A ani po tom netouží, byť měl před několika lety vlastní stáj a organizoval galavečery.

Douglas nyní / zdroj foto: Yahoo SportDouglas nyní / zdroj foto: Yahoo Sport

Douglas nyní / zdroj foto: Yahoo SportDouglas nyní / zdroj foto: Yahoo Sport

Kdo ví, třeba se ještě vrátí ve třiapadesáti letech do ringu. Dle slov Shannona Briggse, ex-mistra světa těžké váhy, má mít Tyson stále nutkání boxovat. „Ano, chce bojovat. Řekl mi to. A taky mi řekl proti komu,“ prozradil dnes osmačtyřicetiletý veterán, která sám mluví o ještě jednom comebacku (on vlastně nikdy kariéru neukončil). A ten soupeř? V současnosti nejobávanější knockoutér těžké váhy, šampion WBC Deontay Wilder (42-0-1, 41 KO).

S tím měl ostatně Tyson v minulosti několik ostřejších slovních výměn a jejich jména se začala ještě více spojovat po poslední triumfu „Bronzové Bombarďáka“ nad Luisem Ortizem, kdy boxerská komunita řešila otázku, kdo z nich je tím „Nejhroznějším mužem planety“ všech dob...

Jeden člověk odpověď zná. „Pro mě je to můj trenér, protože on ho porazit dokázal. Na vrcholu,“ má jasno Matson.

Copyright © 2010-2021 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze