Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

NÁZOR Smrt v ringu je vždy tragédie. Box je nebezpečný sport a zakázat ho, není řešení

  • Napsal Antonín Vavrda

Scott Westgarth (uprostřed)Scott Westgarth (uprostřed)PRAHA – Nejen britskými ostrovy otřásla víkendová smrt Scotta Westgartha (7-2-1, 2 KO), který zemřel na následky krvácení do mozku po vítězném sobotním duelu proti do té doby neporaženému Deku Spelmanovi (11-1, 7 KO).

VÍCE K TÉMATU:

V zemi, kde rohovnický sport vznikl, se opět rozhořely diskuze o tom, zda je zdravý, zda není na místě jej zakázat.

Boxeři v čele s Dillianem Whytem, právě Spelmanem, či Curtisem Woodhousem – bývalým fotbalistou Premier League –, který měl na galavečeru boxovat hlavní duel s Johnem Waynem Hibbertem, zapochybovali o tom, zda by měli dál pokračovat ve své kariéře.

Především u prvně jmenovaného, který má ty absolutně nejvyšší ambice v těžké váze, tato slova trochu překvapila.

Whytem smrt Westgartha otřásla. Jedním dechem ale dodal, že se touto zprávou nesmí nechat ovlivnit. Že jednoduše dělá nebezpečný sport, při kterém on i všichni ostatní bojovníci riskuje pro zábavu fanoušků dnes a denně život.

Jedním dechem zároveň přiznal, že box jej dostal z ulice. Pomohl mu přežít. Že bez boxu by tady třeba už dávno nebyl.

A přesně to je ten důvod, proč jsou slova některých o zákazu plošném zákazu boxu nesmyslná a zbytečná.

Ano, zranění má tento sport na kontě mnoho, někdy vážnější, někdy méně. Jsou ale daleko nebezpečnější aktivity než boxování. Já osobně jsem si nejvážnější zranění – utržení vazů v koleni – způsobil při futsalu. Z boxu mám jen sem tam nějaký ten monokl, či bolehlav podobný tomu, který mi způsobují třeba i patnáctihodinové šichty v redakci.

Jistě, boxuji pro zábavu, rizika vážnějších zranění jsou u mě menší než u výše jmenovaných. Jenže podle oficiální statistiky zemřeli v Británii za devět let pouze tři boxeři. Aktuálně má přitom tato země v profesionálním ringu téměř tisíc zástupců.

Mnoho z nich pak bojové sporty vytáhly z ulice. To není jen případ Whyta, ale třeba i jeho přemožitele Anthonyho Joshuy a řady dalších. Ne nadarmo se o boxu mluví, jako o „sportu chudých“.

Dává jim šanci na lepší život. Ano, na vrchol se dostane jen pár, je to zaplacené mnohdy zdravím, jenže copak nejsou jiné, podobně nebezpečné či ještě nebezpečnější zaměstnání? Policisté, vojáci, hasiči – toť ta civilní, co se týče sportů, pak lékaři jistě nejásají z amerického fotbalu, ragby, sjezdového lyžování, skeletonu a dalších sportů z ledového koryta, či krasobruslení.

V boxu dostáváte během sparingů i zápasů tvrdé údery, jenže s tím do toho ringu vstupujete. Jste na to připraveni. Nic jiného vás v tu chvíli nezajímá. Jinde tomu tak často není.

Každá smrt při výkonu jakéhokoliv povolání je smutná a bolestivá. Případná hysterie ale v tomto případě rozhodně není na místě. A zákazem boxu či bojových sportů by navíc ničeho pozitivního nedocílilo.

Jen tak pro zamyšlení: kam by asi zamířili ti, které by tento zákaz vyhnal z tělocvičen, kde je trenéři cepují, kde v nich budují správné hodnoty, často přetvářejí jejich vnímání života? A co by pomáhalo těm, kteří právě v tomto odvětví vidí šanci na lepší život?

Všichni atomoví vědci, fyzici, lékaři či právníky prostě a jednoduše být nemohou...

Copyright © 2010-2021 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze