Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

NÁZOR Je návrat Tysona chyba? Koukejte, jak se mu klaní král Jones, jeho soupeř

  • Napsal Antonín Vavrda

Mike Tyson a jeho trenérMike Tyson a jeho trenérPRAHA – Po dvou dnech sice zmizela exhibice mezi Mikem Tysonem (50-6, 44 KO) a Royem Jonesem Jr. (66-9, 47 KO), to nic nemění na tom, že 12. září nás čeká pořádně zajímavá show. Show, která bude blíže skutečnému zápasu než exhibici.

Není nyní třeba příliš rozebírat šance obou na úspěšný výsledek, na to bude ještě času dost. Je také otázkou, zda je to na místě. Vždyť jde přece o exhibici na osm kol po třech minutách, sice bez pokrývky hlavy, ale s o něco většími rukavicemi (12oz místo 10oz, kdo kdy měl na rukou boxerky ví, že to rozdíl rozhodně je, zvláště pak v profi).

VÍCE K ZÁPASU TYSON VS. JONES:

Navíc pod ringem nebudou rozhodčí, duel na body skončit nemůže, v takovou chvíli bude vyhlášena remíza, duel může skončit pro jednu stranu vítězně jen před limitem. Což ale opět nahrává spekulacím, že to až tak úplně exhibiční pojetí nebude.

Jsou totiž dvě pojetí boxerské exhibice:

1. Buď je na jedné straně zkušený, starší boxer a proti němu třeba celebrita, takže jde spíše tak trochu o sparing. Stejně tak v případě, že se oba dobře znají, domluví se předem, podobně jako v případě Tysona čtrnáct let zpět při exhibici s tréninkovým parťákem a kamarádem Coreym Sandersem.

2. Nebude je slovo exhibice jen na oko. Jen pro to, že se promotérům nechce řešit (nebo to není možné) různá povolení, tak označí de facto ostrou řež za exhibiční, ale jde o regulérní bitvu se vším, co k tomu patří. Příklad? Raperský souboj na XFN dva roky zpět v O2 Arena mezi Marpem a Rytmusem.

Mimochodem, ono i při té dohodě se nemusí vše povést, viz. zmíněná pinkaná Tysona se Sandersem, kdy mu také jedna ulétla tak, že parťáka musel chytat, jinak by šel regulérně na zadek.

Čímž se dostáváme i k tomu, že pokud proti sobě postavíte zkušené bijce, jde i o jejich styly. A Tyson je neskutečně talentovaný bijec, byl technický, ne že ne, ale jde o dravce, útočníka, ne pinkálistu a lá Vladimir Kličko. Nebo showmana a la Muhammad Ali, nebo jako je jeho soupeř Roy Jones Jr.

Co mi z toho vychází? Že se máme nač těšit. A že to klidně může být příprava jednoho, či druhého pro ještě jeden ostrý zápas, přestože je Tysonovi 54 a jeho rivalovi o tři roky méně. Šílenost? Možná? Povíme se 12. září, respektive o den později.

Ten den si také může začít povídat o tom, zda je správně, aby právě veteráni táhli fanoušky boxu k obrazovkám, aby se jejich duel propagoval více než třeba parádní devítka večerů Showtime Boxing a Premier Boxing Champions.

Upřímně, tohle není chyba Tysona ani Jonese a vlastně ani dnešní generace boxerů, kteří se považují za hvězdy.

Je to jen důkaz toho, jakými jsou oba legendami. Jakou sílu má jméno především Mike Tyson. Důkaz toho, co tvrdím já už pár let: Zeptejte se kohokoliv na ulici v jakékoliv části světa, zda zná alespoň jednoho boxera. Devět z deseti, kteří si vzpomenou, řeknou jméno Muhammad Ali (Cassius Clay) či Mike Tyson.

Pokud teda zrovna nebudete tuto otázku pokládat třeba na Filipínách, nebo Ukrajině...

Správně to řekl i sám „The Baddest Man On The Planet“: „Myslím, že lidé chtějí vidět souboje legend, protože prostě máme větší základnu fanoušků než stále aktivní sportovci.“

A ne, nejde jen o lajky, sledující a podobné blbosti, skrze které dnešní společnost s oblibou měří popularitu. Prostě mladí kluci, kteří poprvé přijdou do posilovny, chtějí vypadat jako Arnold Schwarzenegger či Sylvester Stallone, ti, kteří namíří své kroky do gymu pak chtějí boxovat jako Ali, nebo Tyson. Stejně tak na tyto jména budou vzpomínat i v té nejzapadlejší hospodě na světě, kde ostatně „henten internet“ ani nemají.

Ano, opravdu je to tak, taková místa ještě existují...

Ještě jedna věc mě zaujala a ukázala, že tato exhibice je pro box správně, nikoliv naopak, jak třeba hodnotí mí kolegové na ESPN.

Ten obrovský respekt fanoušků i samotných boxerů k oběma. I ten mezi nimi. A až pro mě neuvěřitelně pokorná a obdivná slova Roye Jonese Jr.

Nechápejte mě špatně, jsem obrovským fanouškem Mika Tysona, ale snažím se být férový. A při vším úctě k „Železnému Mikovi“, Roy Jones toho v ringu dokázal více. Na přelomu dekády, do oné osudné prohry s Antoniem Tarverem byl nezpochybnitelným králem napříč vahami v tom správném slova smyslu, protože porážel všechny od střední do těžké váhy.

A on to moc dobře věděl. Přesto tenhle „Král boxu“ nyní prohlásí, že si vlastně po skoro dvaceti letech splní sen stát v ringu proti „Velkému Miku Tysonovi“.

Já se k jeho slovům rád připojuji: Plním si sen o tom, že jako novinář budu sledovat naživo boj Mika Tysona. A tomu věřte, že ho sledovat budu, i kdybych se v čase před zápasem pohyboval v krajinách bez „hentoho internetu“...

Copyright © 2010-2021 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze