Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

KOMENTÁŘ Chavezovo zrcadlo, drtivý 'DDD'. A proč Češi (ne)umí stát za svými krajany?!

Jacobs bije Chaveze / zdroj foto: Boxingscene.comJacobs bije Chaveze / zdroj foto: Boxingscene.comPRAHA – Hodně zajímavého se toho stalo ve světě profesionálního boxu poslední předvánoční víkend. Pojďme si to nyní trochu shrnout.

Julio Cesar Chavez Jr. opět selhal

Ne, není špatným boxerem, jen prostě není výjimečný jako jeho otec, který si mimochodem před pár týdny v 57 letech střihl parádní exhibici s krajanem Jorgem Arcem. A s trochou nadsázky zastínil výkonem svého syna.

Ano, Danny Jacobs není nejčistější typ boxera, jeho lokty pocítila už řada soupeřů, žádný z nich ale neudělal podobné divadlo jako Chavez. Žádný se nezachoval jako rozmazlený malý spratek, který se rozbrečí ve chvíli, kdy mu někdo zbourá na písečku jeho hrad.

Chavezovi hrálo před duelem vše do karet, promotér Eddie Hearn mu toleroval všechny jeho prohřešky, soupeř za tučné odstupné problémy s vahou. Jen pro to, aby se boxovalo. Proti Jacobsovi byl v ringu daleko větším a silnějším, trochu to připomínalo „vraždu“ Canelo vs. Khan. Jenže syn slavného otce svých výhod nedokázal využít.

Těch pět kol ve Phoenixu jako by bylo odrazem celé jeho kariéry. Z počátku záblesky talentu a šikovnosti, postupné vadnutí, a nakonec ztráta de facto všeho, co budoval. A především pak vlastní cti, kterou vám nikdo nekoupí a nezískáte ji zadarmo. Medvědí službu v tomto ohledu odvedl také jeho otec, který ho měl v průběhu jeho života opakovaně v lepším případě nafackovat, místo toho ale jeho vylomeniny omlouval, toleroval a čekal, že se poučí. Že najde sám vlastní cestu.

Nenašel.

A jestliže při prohrách s Martinezem, Fonfarou i Alvarezem ukázal alespoň srdce a odolnost, s Jacobsem už ani to. Nejvyšší čas se na to vykašlat, co říkáte? A ruku na srdce: Bude vlastně někomu v boxu chybět? A vzpomene si vůbec někdo na nějaký velký zápas či triumf?

Daniel Dubois: něco v tom klukovi je, ale...

Pět zápasů v roce 2019, pět knockoutových výher. Navíc neustálý progres v práci, pohybu, chování v ringu. Daniel „Dynamite“ Dubois alias „DDD“ je ve dvaadvaceti letech velmi zajímavou postavou těžké váhy. Rozhodně má nakročeno stát se světovým šampionem.

Dlužno ale jedním dechem dodat: Kdo jej dosud skutečně prověřil?

Pouze krajan Nathan Gorman, když ale ani ten ze sebe nevydal v ringu maximum, protože první velký duel kariéry nezvládl psychicky. Dubois ano, což je třeba ocenit.

Ovšem jinak mu Frank Warren tahá soupeře z klobouku přesně tak, jak jeho oblíbenec potřebuje. Tím ani jednoho nehaním, takhle to v profesionálním ringu chodí, byť v Česku to často lidí shazují, zapomínají, že jde sice o sport, ale především o byznys.

Jen si myslím, že Dubois momentálně ještě na hvězdné trio Anthony Joshua, Deontay Wilder, Tyson Fury nemá. Že potřebuje ve dvaadvaceti letech ještě čas, vždyť v těžké váze se dozrává až kolem třicítky. A při vší úctě, ani „DDD“ není Mike Tyson, byť se jako jeho větší kopie může někomu v ringu jevit.

Takže: Dubois má nakročeno, do absolutní elity těžké váhy ale zatím ještě nepatří. A místo „tří králů“ by měl on i jeho promotér sledovat konečně nějakého pořádného a odolného bijce těžké váhy, ne předělanou křížovku. Co takhle třeba Carlos Takam, Christian Hammer, Dominic Breazeale, Filip Hrgovič, či třeba Adam Kownacki. Nebo krajané Joe Joyce – Dereck Chisora?!

Opravdu jsme tak malý národ gaučových povalečů a chytráků?

Vím, že zase budu na pranýři. Ale je mi to celkem jedno. Opakovaně mě totiž nepřestává udivovat česká (slovenská) povaha. Tak jako naposledy s případem kolem krádeže v Krasnojarsku v neprospěch Václava Pejsara. Ten tam – vyjma chvilkové nepozornosti – deset kol dominoval nad Ruse Dmitrijem Kudrjašovem.

Dva bodoví to viděli jinak. Celý boxerský svět – včetně Rusů (!) – píše o krádeži. Přesto české komentáře? „Vždyť to se děje všude. I v Česku.“ „Holt Rusko, to bylo jasné, že ho musí seknout.“ Atd. Atd.

Anebo někteří raději řešili vulgarity vůči Rusům, kteří jsou nyní celkově ve světě sportu na pranýři, aniž by takovým došlo, že je to myšlené konkrétně na lidi zainteresované konkrétně v tomto případě (zápasu, galavečeru). Že oni sami se často na galavečerech při vyrovnaných výsledcích v neprospěch jejich svěřenců chovají jako čertíci vystřelení z krabičky a coby Moraváci častují Čechy podobně vybraným slovníkem, na to ve chvilkovém „stavu spravedlnosti“ raději zapomenou.

Podobné to bylo i ve chvíli, kdy jsme dali na sociální sítě výzvu „I Am With Pejsar“ poté, co byla dvojice bodových z tohoto zápasu ruskou federací suspendována na 18 měsíců. Kdy jsme poprosili o virál, protože – světě div se – i v Rusku sociální sítě sledují. A různým označováním „donutíte“ zainteresované toto zaregistrovat.

Ano, už v daleko menší míře, což je skvělé. Stejně tak je skvělé, že mezi prvními, kdo výzvu šířili dál byli domácí boxeři v čele s Vasilem Ducárem, Danielem Táborským (dnes již trenérem) a Pavlem Šourem, Robem Ráczem (spolu s jeho trenérem Lukášem Filkou). Tedy těmi, kteří si nejlépe uvědomují, že jsme malá země a že bychom měli využít jakoukoliv příležitost na to, abychom o sobě dali vědět.

Abychom ukázali, že nejsme jen fackovací panáci. Protože bagatelizováním a střílením do vlastních řad nikdy ničeho pořádného dosáhnout nelze.

Mimochodem, přebodování zápasu zažila například Ester Konečná, Patrik Kincl, Britové si doslova vyřvali odvetu Arthur Abraham – Paul Smith, byť to bylo jedno z mála posledních vítězství „Krále Artuše“, které bylo košer a zasloužené.

Že Britové mají větší zákulisní sílu než Češi? Ano, mají. A pokud to budeme přijímat jako fakt, tak se na tom fakt nic nezmění. Rozhodně méně, než když se případně povede zvrátit výsledek zápasu Kudrjašov – Pejsar a my si pak o tom budeme moct stejně jako o sobotní křivdě přečíst na prestižních boxerských webech v čele s Boxingscene.com a WorldBoxingNews.net. A také na těch ruských.

A až by poté letěl další český boxer za slávou směr Východ, věřte, že by si na toto místní vzpomněli a přistupovali by k jeho zápasu s domácím jinak...

Nemáte povoleno vkládat komentáře.

Copyright © 2010-2020 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze