Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

ANKETA Vyberte boxera dekády 2010-2019: Mayweather, Pacquiao, Kličko a ti další…

Floyd a MannyFloyd a MannyPRAHA – Byť ne každý s tímto počítáním souhlasí, 31. prosincem 2019 skončila druhá dekáda tohoto století. Pojďme nyní po vzoru některých zahraničních webů najít největší hvězdu boxerského ringu uplynulých deseti let. Výběr je opravdu našlapaný.

Hlasovat můžete až do konce měsíce, tedy do páteční půlnoci 31. ledna 2020.

CANELO ALVAREZ (29 let, Mexiko, 53-1-2, 36 KO, v dekádě 23-1-1, 14 KO)

Stále teprve devětadvacetiletý Mexičan sice ten největší zápas kariéry prohrál, když v září roku 2013 nestačil na Američana Floyda Mayweathera. Jako kdyby ale od něj převzal štafetu „Pana Výjimečného“ a také „Pana Nedotknutelného“. Alvarez je skvělým boxerem, na kterého se moc hezky dívá, minimálně jeho dva duely s Kazachem Gennadijem Golovkinem přinesly jiné oficiální výsledky, než jaké viděla většina fanoušků.

Canelovi ale zároveň přinesla rekordní smlouvu sportovního světa. Dosud nikdo nepodepsal kontrakt na 350 milionů dolarů. Až Alvarez, momentálně už mistr světa čtyř vah.

MIGUEL COTTO (39 let, Portoriko, 41-6, 33 KO, v dekádě 7-4, 6 KO)

Portoriko nemělo, nemá a nejspíše dlouho mít nebude lepšího boxera než jen tento sympaťák přezdívaný Junito. Jestli je někdo, kdo se nebojí výzev, pak Cotto. Co stihl za sedm aktivních let v této dekádě. Pomstu podvodníkovi Antoniu Margaritovi, bitvu s Floydem Mayweatherem, kterého dokázal potrápit, a pro mnohé hodně překvapivou výhru nad Argentincem Sergiem Martinezem, díky které si sáhl pro titul mistra světa do páté váhy. Že bude brzo v Síni slávy, není třeba pochybovat.

TYSON FURY (31 let, Velká Británie, 29-0-1, 20 KO, v dekádě 20-0-1, 13 KO)

Z neohrabaného kolohnáta udělal jeho strýc Peter dokonalý stroj na triumfy. Příběh Furyho v tomto tak trochu připomíná ten jiných obrů z jiných sportů – hokejisty Zdena Cháry, či fotbalisty Jana Kollera. Oba se stali legendami a Fury míří mezi vyvolené také. Ukončil desetileté panování Ukrajince Vladimira Klička, navíc na jeho půdě. Předtím si dokonale pohrál s krajanem a rivalem Dereckem Chisorou.

Po téměř tříleté pauze způsobené osobními problémy se pak vrátil dvěma zahřívacími duely, aby následně zvládl to, oč se marně pokouší jeho krajan Anthony Joshua – dostal do jednoho ringu Američana Deontaye Wildera. Ať si říká, kdo chce, co chce, autor těchto řádků je přesvědčen, že duel z 1. prosince 2018 manchesterský obr vyhrál. Na těžkou váhu vyniká skvělým pohybem a reflexy, dokonale využívá svých dlouhých paží. A hlavně, díky svým kořenům je to přirozený bojovník.

GENNADIJ GOLOVKIN (37 let, Kazachstán, 40-1-1, 35 KO, v dekádě 22-1-1, 20 KO)

Jeden ze tří nejobávanějších bojovníků této dekády. Tenhle skoro až plachý Kazach se žárem v očích demoloval soupeře jak na běžícím páse. Co před něj postavili, to zničil svoji dokonalou technikou a drtivou silou nepříjemných úderů. A ještě to vše vypadalo tak lehce. Jen vinou slepých bodových nezavršil tuto dekádu se skalpem Canela Alvareze. Každopádně rekord střední váhy v počtu obhajob titulu mistra světa, který držel nějaký ten pátek Bernard Hopkins, překonat dokázal i tak.

ANTHONY JOSHUA (30 let, Velká Británie, 23-1, 21 KO, v dekádě 23-1, 21 KO)

Mnozí jeho úspěchy zpochybňují. Ano, olympijské hry vyhrát neměl, medaili z ní ale mít měl tak jako tak. Každopádně i díky zlatému úspěchu z Londýna 2012, kterého dosáhl s pouhými 50 amatérskými duely, vstoupil do toho profesionální pod tlakem, který nezažil možná žádný jiný boxer historie.

Nikdo, ani ty největší legendy světa šestnácti provazů nebyli od svého debutu mezi profíky tak sledovaní. Joshua to až do loňského roku zvládal skvěle. Jako první těžká váha historie byl současně olympijský šampion a profesionální mistr světa. Postupně vybojoval tři tituly prestižních federací. A před pár týdny dokázal napravit zaváhání z června roku 2019 a stal se tak už dvojnásobným mistrem světa.

VLADIMIR KLIČKO (43 let, Ukrajina, 64-5, 53 KO, v dekádě 11-2, 7 KO)

Pouze dvakrát v této dekádě prohrál ukrajinský profesor a stroj na úspěchy v ringu i mimo něj. Žádný jiný boxer neměl v Evropě (a také v Česku) tak silnou základnu fanoušků jako Dr. Steelhammer. A byť v zákulisí šlo o nesmírně nepříjemného a špinavého hráče, úspěchy v ringu mu upřít nelze.

Těžko říct, zda za jeho postupným pádem a horšícími se výkony mohlo úmrtí milovaného kouče Emanuela Stewarda, či zub času, každopádně v listopadu 2015 dokončil Tyson Fury to, co de facto načal o půl roku dříve Američan Bryant Jennings. Kličko se poté představil v ringu ještě jednou a v dubnu 2017 se (prozatím) rozloučil nádhernou, byť prohranou, bitvou s dalším Britem Anthonym Joshuou.

SERGEJ KOVALJOV (36 let, Rusko, 34-4-1, 29 KO, v dekádě 29-4-1, 24 KO)

Jestliže Golovkin rozséval strach ve střední váze, ruský „Krusher“ tak činil ve váze polotěžké. Na to, jak si v srpnu 2013 přijel do Cardiffu pro pás mistra světa WBO jen tak zapomenout nelze. Kovaljov i díky výchově a těžkým začátkům kariéry balancoval vždy na hraně arogance a „milé“ ironie, v ringu ale dlouho působil jako nezničitelný stroj.

Až přišel Američan André Ward a i díky své boxerské chytrosti a špinavosti slavil úspěch (v prvním duelu mu pomohli také bodoví, paralela s Golovkinem čistě náhodná). Kovaljov následně sice opět dosáhl ještě dvakrát na titul mistra světa, zapsal ale i dvě nepříjemné porážky. Každopádně i tak je řeč o dosud suverénně nejlepším a nejúspěšnějším ruském boxerovi profesionálního ringu.

VASYL LOMAČENKO (31 let, Ukrajina 14-1, 10 KO, v dekádě 14-1, 10 KO)

Těžko se hledají přezdívky pro tohoto ukrajinského fenoména, který si nejprve podmanil amatérský ring a poslední roky tak činí také mezi profíky. S úsměvem na tváři a lehkostí jako by byl box ta nejsnadnější věc na světě. Lomačenko je úkaz, už nyní člen Boxerské síně slávy. Je jen otázkou, jak velký odkaz za sebou zanechá. A poslední duel s Lukem Campbellem ukázal, že i on má přece jen nějaké limity. Ač se to stále zdá neuvěřitelné.

FLOYD MAYWEATHER JR. (42 let, USA, 50-0, 27 KO, v dekádě 10-0, 2 KO)

Můžete ho milovat, můžete ho nenávidět. Každopádně pouze on, Michael Jordan, Michael Schumacher a Tiger Woods vydělali sportem přes miliardu dolarů. Pouze oni patří do této ligy výjimečných. Mayweather si sice postupem času chytře vybíral své protivníky, i tak ale musel ukazovat své boxerské umění, které je nezpochybnitelné. I s ohledem na skutečnost, že všechny duely vyhrál.

Paradoxně největší problémy mu pak nadělal muž, od kterého se v tomto sledovaném období čekalo asi nejméně – Argentinec Marcos René Maidana. Vždyť jejich první duel skončil jen 2-0 na body (a na rozdíl od toho s Alvarezem zaslouženě) a především na první kolo Mayweather jen tak nezapomene. A kdyby náhodou ano, najdou se tací, co mu ho čas od času připomenou...

MANNY PACQUIAO (41 let, Filipíny, 62-7-2, 39 KO, v dekádě 12-4, 1 KO)

To, co mnohých chybí u Mayweathera, nacházejí u Pacquiaa. Pokud se chce někdo nazývat „Šampionem lidu“, pak právě on. Jenže paradoxně od něj něco podobného nikdy neuslyšíte. Je to až neuvěřitelné, že byl mnohými posílán do boxerského důchodu po bodové loupeži desetiletí v duelu s Timem Bradleym a následném drtivém knockoutu od Juana Manuela Marqueze.

Proč neuvěřitelné? Že se tehdy psal rok 2012! A že Manny Pacquiao nejenže neskončil, ale on se vrátil možná ještě silnější. A stalo se tak i po následné prohře s velkým rivalem Floydem Mayweatherem i další kontroverzi v podobě porážky od Jeffa Horna. Momentálně má filipínský senátor ve 41 letech v držení pás mistra světa WBA ve velteru a za pasem skalpy Lucase Martina Matthysseho, Adriena Bronera i Keitha Thurmana.

ALEXANDER USYK (32 let, Ukrajina, 17-0, 13 KO, v dekádě 17-0, 13 KO)

Přišel, viděl a ovládl. Alexander Usyk nebyl v amatérském ringu výsledkově po celou kariéru tak dominantní jako jeho „malý bráška“ Vasyl Lomačenko. O to dominantnější je v tom profesionálním. Bez přehánění potupil celou křížovou váhu, ani v jednom jeho zápase nemohlo být pochyb o tom, že ho ovládne. Nejblíže mu byl Lotyš Mairis Briedis, kterému ale nakonec nepomohl ani hodně nečistý způsob boje.

Jestliže je Lomačenko mimo normální chápání, pak pro Usyka toto platí úplně stejně. Možná i více, vždyť on dokáže podobné věci, přestože je o hlavu a nyní už skoro 40 kilo těžší. Pokud se mu po sjednocení křížové váhy povede vybojoval titul mistra světa i ve váze těžké, zapíše se mezi nesmrtelné.

ANDRÉ WARD (35 let, USA, 32-0, 16 KO, v dekádě 11-0, 3 KO)

Jak ten čas letí? Píše se rok 2020 a André Ward je stále posledním mužským olympijským vítězem ze Spojených států. A to vybojoval zlato v Aténách 2004. Následně se rychle rozzářil také v profesionálním ringu a během sedmi let v uplynulé dekádě porazil všechny skvělé soupeře v super střední i polotěžké váze.

Až se to někomu nemusí líbit, nejdříve totálně rozložil krajana Chada Dawsona, který si dovolil zpochybnit jeho kvality a zaklepal na skok na dveře super střední váhy. A poté si pro krále polotěžké divize došel posunem nahoru, když dvakrát „porazil“ tehdejšího panovníka jménem Sergej Kovaljov.

DEONTAY WILDER (34 let, USA, 42-0-1, 41 KO, v dekádě 34-0-1, 33 KO)

Vlastně další z řady zpochybňovaných. To je Deontay Wilder, v současnosti nejdéle vládnoucí šampion WBC a jeden z nejdéle vládnoucích mistrů světa napříč vahami. Wilder možná není vyloženě elegán, z jeho větrných mlýnů si dělal srandu kde kdo. Teda krom těch, který je zažili sami na vlastní kůži.

Navíc Wilder disponuje něčím, co jej řadí do společnosti výjimečných, proč je v našem seznamu. A proč sem patří, byť jeho autor nepatří mezi fanoušky „Bronzového Bombardéra“. Má boxerský skill a má jeden z nejničivějších úderů v historii nejen těžké váhy, díky kterému patří do výše zmíněného seznamu tří nejobávanějších bojovníků této dekády (spolu s Golovkinem a Kovaljovem).

 

Nemáte povoleno vkládat komentáře.

Copyright © 2010-2020 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze