Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

MČR v boxu: číšník skoro šampionem, zlaté hattricky, šťastná poražená a Pálo, zkus to!

Pála vs. Musil / zdroj foto: Box MČRPála vs. Musil / zdroj foto: Box MČRPRAHA – V neděli v paláci Lucerna vyvrcholilo už 27. MČR mužů a žen v boxu, které bylo poprvé otevřeno také profesionálům. Co letošní šampionát přinesl.

NEČEKANÝ FINALISTA JAN KLABENEŠ. A MĚL BÝT I ŠAMPIONEM?!

Nová jména se museli během posledních dní učit čeští fanoušci amatérského boxu. Vedle Olivera Hochmana, který získal titul ve váze do 56 kg kvůli zranění svého soupeře (a také oddílového parťáka) Ivana Pavljuka, pak především Jana Klabeneše.

DALŠÍ NOVINKY Z AMATÉRSKÉHO RINGU:

Ten ve 23 letech svoji premiérovou účast na šampionátu málem přetavil ve zlato. Ano, v semifinále měl „štěstí“, když vyhrál díky zranění obhájce titulu Patrika Baláže. Jenže výhry na Tomáše Veselým a profíkem Reném Molíkem – byť 3-2 na body – náhodné nebyly.

Což ukázal ve finále proti dalšímu profíkovi, několikanásobnému šampionovi a muži, který opakovaně v minulosti naháněl i Zdeňka Chládka (chyběl pro zranění) – Miroslava Šerbana. Na jedné straně 17 amatérských zápasů, na straně druhé více než 250. V ringu? Žádný rozdíl! Ba naopak, tím lepším byl opticky Klabeneš. Šerban je skvělý boxer, ale už navyklý na profesionální tempo delších duelů, a finále mu jednoduše nesedlo.

Vyhrál, v mých očích ale nikoliv. A největší „pecku“ jsem dostal po gala, když jsem si o zápase povídal s oběma trenéry. „Ten kluk je tak trochu grázl, ale také srdcař, kterého znám od dětství. A pracant. Hele, před osmifinále běhal po place, protože je číšníkem, pak boxoval. Před čtvrtfinále a semifinále také. Jen dneska měl volno,“ vysypal kouč poraženého Míťa Soukup.

Pohádka „Jak se číšník málem stal králem (šampionem)“ se tak nenapsala, v Klabenešovi ale má český box nový zajímavý materiál. A skoro se nabízí podotknout, že měl asi nejspíše vyrazit do práce i před finále...

ZLATÉ HATTRICKY MILOŠE BARTLA A JIRKY HAVLA

Havel vs. Ján / zdroj foto: Box MČRHavel vs. Ján / zdroj foto: Box MČR

Ve svých vahách dominovali předloni, loni a také loni. Kdo? Reprezentanti ve střední a těžké váze Miloš Bartl a Jirka Havel.

Svoji kvalitu ukázali hned z několika úhlů pohledů. Vynechejme fakt, že obhajoba je vždy těžší než první titul. Především Bartl se potýkal s velkými problémy se zády, byť zdravotní problémy trápily v průběhu celého roku také jeho protivníka z finálového klání.

A pak je tu právě skutečnost, že se oba střetli se stejnými soupeři jako loni. A předvedli oba dominantnější výkon než před rokem v děčínské Střelnici. Ne, že by Pavel Ján a Martin Prázdný zaboxovali špatně. To ani omylem. Jen prostě nabyté mezinárodní zkušenosti obou vítězů byly na jejich výkonech znát. Opětovně se tak ukázalo, že pouze měření se se zahraničím může naše boxery posouvat dál.

KARDOVÁ VE FINÁLE NEUSPĚLA, ALE...

Čiklová vs. Kardová / zdroj foto: Box MČRČiklová vs. Kardová / zdroj foto: Box MČR

Pamatuji si, jak jsem loni hledal stream pro zápas Lenky Kardové ve Španělsku s Violetou Gonzalezovou, jak jsem se kvůli na Twitteru pustil do známého komentátora BoxNation Steva Bunceho. Kardová v dubnu nešťastně v Bilbau prohrála, když ji soupeřka roztříštila kůstky kolem oka. Česká boxerka následně ohlásila konec kariéry.

Po pár měsících ale byla stále častěji vidět v tělocvičně, pořád si přidávala, přidávala až přišlo to, co přijít muselo. Návrat. Tedy až po svatbě se svoji dlouholetou partnerkou.

I na šampionátu samotném se Kardová potýkala s myšlenkami, zda její oko vydrží. Nezbavila se jich ani v legendární Lucerně, kde si to rozdala s obhájkyní a nyní už také reprezentantkou Dominikou Čiklovou. Prohrála, přestože olomoucká boxerka toho měla v závěru plné kecky a Kardová opět ukázala svoji neskutečnost fyzičku.

Lenka Kardová by mohla spílat bodovým. Mohla by být smutná, zklamaná, zlomená. Jenže to bylo nebyla Lenka Kardová. Ta porážku přijala s úsměvem na tváři, protože už poněkolikáté překonala nejedno protivenství a dokázala se vrátit. Kéž by všichni měli takový zápal, vůli a šířili kolem sebe takovou energii (nejen v boxu) jako Lenka. Hned by na světě bylo lépe.

PÁLA BY SE O TU OLYMPIÁDU POKUSIT MĚL

Pála vs. Musil / zdroj foto: Box MČRPála vs. Musil / zdroj foto: Box MČR

Ondra Pála se po téměř patnácti letech vrátil do amatérského ringu pro titul, který mu v bohaté sbírce úspěchů chyběl. Ano, pro první titul mistra republiky.

Vybojoval ho zaslouženě, jako jediný na šampionátu vyhrál všechny své duely před limitem. Ukázal, že jeho výkonnost je prostě trochu jinde než všech ostatních. Že ani po pěti letech mimo zápasení toho moc nezapomněl, ostatně pořád mu je vlastně „pouhých“ 35 let.

Ondra je těžká povaha, tvrdá palice, která si určuje život sama, a tak by to mělo být. Stejné to bylo i mezi profíky, kde mu jeho bezstarostnost pomáhala, ale také ho přece jen brzdila v tom, aby dosáhl ještě větších úspěchů.

Moc bych si přál, aby se v něm nyní ten zápas objevil. Vlastně třeba jen na pár měsíců, bude to bohatě stačit. Aby si zkusil mezinárodní scénu, ochutnal ji a pak se pořádně připravil minimálně na jednu z kvalifikací pro olympijské hry.

Protože jeho jméno tuzemský box potřebuje. Při maximálním respektu a úctě ke všem ostatním. Český box hřeší na nedostatek osobností, na to, že je na mezinárodní úrovni na druhé koleji. Jistě, Ondra není Vladimir Kličko, ale prostě a jednoduše minimálně v Evropě se o něm na boxerské scéně ví. Ač on tvrdí něco jiného, je to tak.

Ano, supertíha je nejnabitější i kvůli nejmenšímu počtu míst pro olympijské hry ze všech vah. Jenže ti top borci z ní v posledních měsících odešli do profi. A nemyslím si, že se Tony Yoka a spol. vrátí, protože na rozdíl od Ondry je brzdí profesionální ambice a hrozby některých federací. Ondru podobné zákulisní tahanice tížit nemusí. Pořád by měl před sebou nesmírně těžkou cestu. Ale nebyl by na ní tím bezejmenným. A bez šance.

Takže pane Pálo. Byla by škoda to alespoň nezkusit!

Nemáte povoleno vkládat komentáře.

Copyright © 2010-2020 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze